„V tuhle chvíli je situace tak nenormální, že spíše než kritizovat bych se snažil poukazovat na nějaké nekonzistentnosti. O kritice bych radši nemluvil, protože nikdo přesně neví, jaká ta situace bude. Jestli se z krize proinvestovat? Určitě, to je normální postup. Má to ale velký háček, a to je to, že právě tato krize není standardní,“ prohlásil Vladimír Pikora v rozhovoru pro portál Ecofin na otázku, zdali bude možné se z krize „proinvestovat“, jak o tom hovoří česká vláda.

„Co se podařilo politikům a lékařům, je to, že velice vystrašili spotřebitele. Takže spotřebitel se nechová tak, jak by se měl chovat a extrémně šetří. Já se bojím, že když budeme hledat nějaké cesty, jak tu ekonomiku nastartovat – ty standardní, tak nebudou fungovat. A nebudou fungovat tak dlouho, dokud se neuzdraví naše hlava,“ zmínil v rozhovoru.

Lidé, podle názoru ekonoma, přestávají psychicky zvládat dlouhodobá opatření prováděná vládou v boji proti šíření koronaviru.

„Pokud budeme volit ta standardní opatření, tak se obává, že se stejně nikam moc neproinvestujeme,“ dodal Pikora.

Ekonom se vyjádřil i na adresu navrhovaného deficitu pro příští rok.   

„Těch 320 miliard je šílený deficit,“ uvedl ekonom s tím, že v návrhu rozpočtu ovšem nejsou investice výrazně vyšší, nehledě na obrovský navrhovaný deficit.

„Já se bojím, že i kdyby ta částka byla výrazně vyšší, tak vzhledem k tomu, co se děje v naší hlavě, tak to bude extrémně těžké, aby kdokoli jakkoli tu ekonomiku nastartoval,“ uvedl v rozhovoru ekonom.

Skutečnost, že v roce 2021 by měl vyrůst počet státních zaměstnanců, rovněž označil za „šílenou“.

„Já bych chtěl, aby ten stát byl malý a efektivní. A to je něco, co já dneska nevidím,“ prohlásil na adresu státu.

V závěru rozhovoru ekonom Pikora předestřel, že kvůli razantnímu růstu dluhů států po celém světě hrozí, že se přistoupí k provedení inflačního manévru, který by měl státní dluhy „smazat“.

„Dluhy vládám dramaticky vyskočily a budou se muset řešit nějakým nestandardním řešením. Já se bojím, že mnoho zemí nebude schopno standardně splácet. A proto řada lidí uvažuje o tom, že bude nezbytně nutné, aby globálně vyrostla inflace a ta požrala ty dluhy,“ uvedl na konci rozhovoru Vladimír Pikora.

Pokles ekonomiky

Česká národní banka na svých stránkách na konci měsíce listopadu publikovala výsledky týkající se českého hospodářství, které bylo zasaženo epidemií koronaviru.

„Negativní dopad druhého lockdownu (od 21. října) na ekonomiku je zatím výrazně nižší oproti prvnímu (březen/duben). První týden prvního lockdownu v březnu 2020 klesla spotřeba elektřiny meziročně o 0,3 %, ve druhém týdnu o 7 %. Dna bylo dosaženo v polovině dubna, kdy pokles činil -13,7 % meziročně. V listopadu za minulý týden pozorujeme meziroční růst spotřeby elektřiny o 1,6 %, za předminulý o 1,5 %.

Ve 2Q (druhém čtvrtletí – red.) klesl HDP Česka mezičtvrtletně o 8,7%, ve 3Q naopak mezikvartálně vzrostl o 6,2 %. Jak jsme zde v několika aktualizacích blogu předpověděli, jednalo se o nejrychlejší růst v historii ČR. Psali jsme o tom, že dobrý výsledek HDP naznačuje spotřeba elektřiny, která ve třetím čtvrtletí mezikvartálně vzrostla o 5,4 %. Pro 4Q zatím opatrný optimismus – nečekáme takový propad jako ve 2Q,“ stojí na stránkách ČNB.