Na programu jsou tedy čtyři možnosti. První možnost je, že budou k účasti na tenderu přihlášeni všichni kandidáti (mezi možnými uchazeči dukovanského tendru jsou podle dostupných informací ruský Rosatom, čínská společnost CGN, severoamerická společnost Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejská firma KHNP). Druhou možností je pozvat tři kandidáty bez Ruska a Číny. Třetí možností je takzvaný model 3+2, kdy by se mohlo Rusko a Čína účastnit v dodavatelských konsorciích, nebyly by však vůdčí. Čtvrtá možnost je odložit výběrové řízení na příští rok až po sněmovních volbách.

Sám Havlíček označil model 3+2 za ten nejpřijatelnější. „Je to varianta, kdy bychom s dítětem nevylili i vaničku, zabezpečili bychom nějaký kompetitivní tendr, podařilo by se nám snížit cenu a současně bychom ochránili bezpečnostní zájmy státu,“ uvedl Havlíček ČTK.

Vyvstává však otázka: souhlasil by Rosatom s účastí na projektu s tím, že by hrál druhé housle? O svůj názor se podělil se Sputnikem přední odborník Národního fondu pro energetickou bezpečnost a Finanční univerzity při vládě RF Stanislav Mitrachovič. 

Mitrachovič: Rosatom rád organizuje projekty, kde hraje klíčovou roli, jako je tomu ve Finsku, Egyptě, Číně, Indii, Maďarsku a dalších zemích. Proto je samozřejmě těžké s jistotou říci, zda by naše společnost chtěla hrát v Česku druhé housle. I když si myslím, že vše bude záviset na tom, jaké podmínky zákazník nakonec nabídne. Rosatom má v zásadě mnoho různých kompetencí. A možná bude schopen něco z toho realizovat, i když bude hrát druhé housle. Samozřejmě je schopen dokončit projekt celý, zároveň může vykonávat některé jednotlivé funkce. Ano, Rosatom je jedním ze světových lídrů v oblasti jaderné energie, ale vůbec nevylučuji možnost, že by se mohl podílet jen na lokální dostavbě Dukovan. A takové příklady jistě existují. Například se Rosatom podílí na dodávkách jaderného paliva do závodů, které byly postaveny na Západě podle amerického průmyslového designu. Má také projekt s názvem TVS-kvadrat, což je projekt ruského paliva pro jaderné elektrárny západního designu. Američané koneckonců dodávají pro jadernou elektrárnu na Ukrajině klon sovětského, ruského jaderného paliva. Takových podobných „her“ se účastníme. Rosatom se může dobře podílet na některých jednotlivých aspektech jaderných projektů. A možná, že taková možnost bude vyhovovat i spolupráci v Česku.

To znamená, že Rosatom by se neměl ani urážet a ani by žádné emoce neměly vyvstávat v souvislosti s, upřímně řečeno, takovým ponižujícím modelem pro takového obra, jako je účast ve výběrovém řízení na dostavbu Dukovan na základě modelu 3+2?

Ne, myslím si, že žádné emoce nebudou, předpokládám čistě komerční přístup, konkrétně budou brát v úvahu to, co česká strana nabídne Rusům. Rosatom je koneckonců konkurenceschopná společnost s vysoce kvalifikovanými odborníky. Pokud samozřejmě mluvíme o nějakých malých penězích za účast na vedlejší koleji, pak připadá v úvahu i odmítnutí. Ale pokud nám tato „druhá kolej“ v dostavbě Dukovan dá příležitost dobře si vydělat, nebo řekněme znásobit výrobu potřebného vybavení, pak se jedná o jinou věc. Protože čím více jste vyrobili nějakého vybavení, tím více místa máte na trhu. Proto chce každý prodávat ve velkém množství – automobily, pšenici a totéž platí pro komponenty pro jaderné elektrárny. Pokud se díky českému požadavku povede vyrobit více takových komponentů, proč nesouhlasit? Ale opakuji ještě jednou, všechno bude záviset na konečné ceně, tedy prostě kolik zaplatí. Myslím, že přichází vážná jednání.

Pokud by byl Rosatom v tendru podle principu 3+2, neutrpí bezpečnost Česka? A jak se vůbec stavíte k takové formulaci této otázky?

No, pokud se taková chladná západní země, jako je Finsko, nebojí, že Rusové staví na jejím území ruské jaderné elektrárny, tak proč by se měla bát Česká republika? Všechny ty české obavy o svou bezpečnost kvůli spolupráci s Rosatomem, jsou naprosto přitažené za vlasy.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.