Jak uvádí server e15, podle Havlíčka mezi tyto varianty patří scénář, kdy se do tendru přihlásí všech pět aktuálních zájemců, další variantou je pozvat tři zájemce bez Ruska a Číny, nebo model 3+2, kdy by se mohlo Rusko a Čína účastnit v dodavatelských konsorciích, nebyly by však vůdčí, zbylí členové by byli z Evropské unie a NATO. A co se týče poslední varianty, ta zahrnuje odložení výběrového řízení až po sněmovních volbách v roce 2021.

Havlíčkovi se nejvíce pozdával model 3+2. „Je to varianta, kdy bychom s dítětem nevylili i vaničku, zabezpečili bychom nějaký kompetitivní tendr, podařilo by se nám snížit cenu a současně bychom ochránili bezpečnostní zájmy státu,“ uvedl Havlíček.

Co se týče přípravy, výběrové řízení je podle něj z hlediska technicko-obchodního připraveno z 90 procent.

„Na dnešním jaderném výboru

byly diskutovány čtyři zmíněné varianty. Výbor k tomu nezaujal žádné stanovisko, byly tam různé názory. Shoda byla absolutně na tom, že tím, že je to politické rozhodnutí, tak se na tom sejdou šéfové parlamentních stran, a to do konce ledna 2021. Následně se rozhodne o jedné z těch variant,“ vysvětlil Havlíček.

Dostavba bloku Dukovan

Koncem července 2020 stát a energetická společnost ČEZ podepsaly smlouvu k novému bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Jeho stavba by měla začít v roce 2029, do provozu by měl být uveden v roce 2036.

Zájem o zakázku z Česka projevilo několik společností – Rosatom (Rusko), Westinghouse (USA), KHNP (Jižní Korea), EDP (Francie) a China General Nuclear (Čína).

Opozice požaduje vyřadit Rosatom a China General Nuclear z řad uchazečů, poukazuje na údajné bezpečnostní hrozby ze strany Ruska a Číny. Premiér Andrej Babiš však na její požadavky nepřistoupil. S jeho názorem se ztotožňuje i generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. „V zájmu ČEZ je mít soutěž co nejvíce uchazečů, kteří budou proti sobě soutěžit, a tím pádem se vzájemně nutit k vylepšování nabídek, protože potřebujeme získat co nejlepší nabídku nakonec. Z tohoto důvodu není zájmem ČEZ, aby kohokoliv vyřazoval,“ prohlásil.