Vyplývá to z podkladů, které dostali členové vládního výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů pro klíčové jednání s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, které je naplánováno na středu.

V publikaci jsou jmenovány otázky, které souvisí s vypsáním klíčového tendru na zakázku v hodnotě minimálně 160 miliard.

„Kdy bude tendr spuštěný? Vyslyší vláda varování bezpečnostních složek včetně tajných služeb, které apelují, aby do výběrového řízení nebyli zváni dodavatelé z Ruska a Číny? A jak výhodně si společnost ČEZ na stavbu jaderné elektrárny půjčí na finančních trzích?“ stojí v materiálu

Podklady, které pro členy výboru připravil tým vládního zmocněnce pro jádro Jaroslava Míla, nasvědčují tomu, že původní plán na vypsání tendru na konci prosince je pasé.

Háček spočívá v tom, že před vypsáním tendru je nutné dojednat smlouvu zakotvující cenu, za kterou bude stát od společnosti ČEZ v budoucnu elektřinu vykupovat. Uzavřená by měla být na 30 let s možností dalšího prodloužení.

Jenže k dojednání této smlouvy může dojít až na základě zákona o přechodu k nízkouhlíkové energetice. Ten v současné době leží před třetím čtením ve sněmovně.

„Základní principy výkupní smlouvy musí být odsouhlaseny a potvrzeny ze strany státu a investora před vyhlášením výběrového řízení. Není možné zahájit výběrové řízení a teprve následně zjistit, že podmínky výkupní smlouvy zásadně znemožňují dodržet závazek cenové úrovně výrobních nákladů Nového jaderného zdroje Dukovany II mezi 50 a 60 eur za megawatthodinu,“ praví se ve zmíněných podkladech.

Připomeňme, že odklad výběrového řízení už na konci listopadu připustil také premiér Babiš. Podle jeho názoru to není připravené.

Vládní zmocněnec pro jádro Jaroslav Míl se před jednáním výboru nechtěl k věci vyjadřovat.

S tím, že plánovaný prosincový termín tendru se nedá stihnout, souhlasí člen vládního výboru pro jádro Petr Gazdík ze Starostů a nezávislých.

„Když se podívám na datum, tak už to moc realistické není,“ uvedl.

Gazdík rovněž poukazuje na velmi vágní odhady ceny dostavby jaderné elektrárny, které uvádí ministerstvo financí.

„Úroky z úvěru, který si ČEZ vezme, se pohybují mezi jedním až osmi procenty. To říká, že celý úvěr bude velmi nestabilní. Rozdíl v ceně elektrárny to pak dělá v řádech desítek miliard,“ zdůraznil.

Co se týče financování dostavby, ČEZ by podle smlouvy se státem měl zaplatit celkem třicet procent ceny (kolem 48 miliard korun). Zbytek hradí stát. Avšak jde o cenu, do které zatím nejsou připočteny žádné úroky z úvěru, kterým by ČEZ dostavbu financoval.

Poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová, která patří mezi členy výboru, bude usilovat o záruky, že se výběrového řízení nebudou účastnit dodavatelé z Ruska a Číny. Jde jí o to, aby dodavatelé z těchto zemí nebyli ani součástí jakéhokoli konsorcia, ani nebyli subdodavateli základních segmentů včetně reaktoru, turbín a řídicího systému.

 „Je dobré prověřit, zda by se Česká republika nemohla připojit k projektům, které se připravují v Evropě. To znamená k tomu polsko-americkému a francouzsko-holandskému. Pak by měla větší šanci tyto otázky projednat na úrovni Evropské komise,“ přišla s návrhem poslankyně.

Vyřazení jakéhokoli dodavatele ještě před vypsáním tendru ministerstvo průmyslu a obchodu odmítá.