Tým profesora Martina Ralsera z daného výzkumného ústavu v Londýně na začátku roku 2020 identifikoval 27 typů bílkovin v krvi pacientů s onemocněním covid-19, jejichž počet závisel na závažnosti jejich příznaků. Od té doby vědci pozorovali celkem 160 pacientů, kterým pravidelně kontrolovali krev kvůli bílkovinám, a to pomocí metody hmotnostní spektrometrie. Snažili se tak zjistit, zda je možné tímto způsobem předpovědět průběh onemocnění.

Myšlenka vědců spočívala v tom poskytnout lékařům „digitální obraz“ závažnosti onemocnění. Tedy něco, co není vždy zřejmé po běžném vyšetření pacienta. Například někteří pacienti s covidem-19 pociťují fenomén takzvané „šťastné hypoxie“, kdy jejich stav zůstává po dlouhou dobu stabilní a poté se prudce zhoršuje, poznamenává The Guardian.

Jedná se tedy o krevní test. Pokud by se tento test dostal i do praxe, pak by lékařům umožnil nasměrovat včasnou léčbu k těm nejpotřebnějším pacientům, což by zvýšilo jejich šance na přežití.

„Každý den u lidí s těžkým průběhem covidu-19 se počítá a lidé, kteří potřebují intenzivní péči, ji musí dostat co nejdříve, protože to značně zvyšuje jejich šance na přežití,“ uvádí se.

Podle vědců byl tento test zatím použit u 24 těžce nemocných pacientů, u nichž správně předpověděl výsledek. U 18 z 19 přeživších a u pěti z pěti pacientů, kteří zemřeli.

Vakcinační strategie v ČR

Pokud jde o covid-19, za zmínku stojí také vakcinační strategii. Česká vláda má objednáno vakcínu proti koronaviru pro 6,9 milionu lidí. Vakcinace má být přitom dobrovolná a hrazená z veřejného zdravotního pojištění.

Danou strategii v pondělí projednávala vláda. Počítá přitom s nutností dvou dávek, které se budou podávat po 28 až 30 dnech.

Vakcinaci lze rozdělit na několik fází. První budou naočkováni lidé nad 65 let a nemocní s vážnými chorobami, například lidé s chronickou plicní obstrukční nemocí, lidé trpící plicními fibrózami, vysokým krevním tlakem nebo vážnými nemocemi srdce, ledvin, jater, obézní osoby či diabetici.

Po nich se budou očkovat vybraní zdravotníci, a sice z oddělení anesteziologie a resuscitace (ARO) a jednotky intenzivní péče (JIP) a urgentních příjmů. Poté přijdou na řadu pracovníci zdravotnické záchranné služby nebo infekčních oddělení.

Kvůli nedostatku dávek se bude nejdříve očkovat pouze v nemocnicích a očkovacích centrech. Budou působit i mobilní očkovací týmy. Až bude očkovací látky dostatek, přidají se i praktičtí lékaři.