Ministr zdravotnictví Jan Blatný prohlásil, že Česká republika by měla obdržet první vakcínu proti covidu-19 na přelomu ledna a února příštího roku. Schválení očkovacích látek současně očekávají americká společnost Pfizer spolu s německou BioNTech a americká společnost Moderna. 

Navzdory nadějnému a poměrně rychlému vývoji dostupných proticovidových vakcín na evropském farmaceutickém trhu, není důvěra českých obyvatel k očkování, v porovnání se sousedním Německem, zatím příliš vysoká. Říjnový průzkum National Pandemic Alarm uvádí, že 36 % Čechů by o očkování uvažovalo. Nejnovější studie agentury STEM zjistila, že důvěra vzrostla na 40 %. Přitom v sousedním Německu si až 70 % obyvatel připouští očkování vakcínou bez vedlejších účinků, tvrdí průzkum German Institute for Economic Research.

Otázka důvěry

Položili jsme si tedy otázku, čím lze tento razantní rozdíl mezi sousedními státy vysvětlit a obrátili jsme se na sociologa a publicistu PhDr. Petra Hampla, PhDr. Úvodem vědec zmínil, že pro úplný obraz bychom museli vzít v úvahu skutečnost, že masivní očkování připravuje rovněž Maďarsko, kde se tato akce těší většinové podpoře veřejnosti. Dle říjnového průzkumu společnosti Ipsos by v této zemi vakcínu využilo 56 obyvatel ze 100, pokud by se jednalo o bezplatné očkování bez vedlejších účinků. 

Hlavní důvod podle Hampla spočívá v úrovni důvěry obyvatelstva ke svému státu. „Rozdíl nemůže být ve vakcínách. Jejich parametry jsou podle všeho velmi podobné a jen málokdo je schopen rozumět rozdílům mezi nimi. Důvěra v očkování je spíše výpovědí o tom, nakolik lidé důvěřují své vládě, že celou situaci zvládne a nakolik důvěřují státní správě, že bude jednat relativně efektivně a poctivě,“ řekl sociolog.

Podle Hampla výsledky průzkumu zjevně ukazují, že Němci a Maďaři mnohem více svým vládám důvěřují. Zato v České republice zvládání epidemie čelí dlouhodobé kritice, a to jak ze strany opozičních politiků, tak ze strany obyvatelstva. Svědčí o tom jak rozdílný postoj vládní koalice k opatřením, tak i tři protestní akce občanů a podnikatelů, kteří odnášejí následky omezení v provozování své obchodní činnosti.

Svou skepsi vůči epidemickým opatřením vyjádřil i Hampl: „Osobně to pokládám za naprosto logické. Vláda postupuje zcela chaoticky, a zdá se, že nemá žádnou strategii. Kromě toho hrají roli i jednotlivé případy korupce či zneužívání moci právě ve spojení s epidemií. Proto jsou rozšířené obavy, že vláda objedná chybnou vakcínu s problematickou účinností a mnoha vedlejšími účinky.“

Využití vakcín v EU

Zlepšit postoj Čechů k vakcíně ovšem mohou příznivé výsledky schválených vakcín o absenci vedlejších účinků. „Předpokládám, že pokud bude vakcína opravdu fungovat bez významných nežádoucích účinků, důvěra veřejnosti poroste,“ podotkl sociolog.

Vývoj české vakcíny proti covidu byl pro tento okamžik pozastaven. Nasazení zahraničních vakcín vyžaduje souhlas evropského regulačního úřadu. Společné dodání očkovací látky proti koronaviru je organizováno v rámci společné politiky EU. Dle šéfky EK Ursuly von der Leyenové EU a americká farmaceutická společnost Pfizer, která při vývoji vakcíny spolupracuje s německou BioNTech, se již dohodly na nákupu 300 milionů dávek vakcíny proti koronaviru. Před několika dny Pfizer oznámila, že kvůli výpadkům v řetězci dodavatelů zatím není schopna splnit požadavek pro dodání potřebného množství vakcíny.

O nákupu ruské vakcíny, která se na trhu objevila jako první, EK zatím neuvažuje. Dle slov předsedy Ruského fondu přímých investic (RFPI) Kirilla Dmitrijeva byla podána přihláška na schválení ruské vakcíny Sputnik V v Evropské lékařské asociaci. Očekává se, že Sputnik V bude možné vyrábět i v řadě států EU. V současné době probíhá jednání s Maďarskem. Každá ze zmíněných vakcín má odlišné procento účinnosti, které ukazuje její vlastní vědecké průzkumy.

Navzdory poměrně velkému výběru z očkovacích možností, část veřejnosti může zachovávat vůči vakcíně jistou skepsi. „Existuje určitá část veřejnosti, která je naprosto odolná vůči faktům. To znamená, že i kdyby vakcína fungovala naprosto ideálně, přesto budou kolovat legendy o údajných úmrtích, ochrnutích, možná dokonce o tom, že se někdo vlivem očkování změnil v netvora apod.,“ řekl sociolog Petr Hampl.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.