Z materiálu vyplývá, že čtveřice podnikatelských uskupení v republice kontroluje drtivou většinu zpravodajského obsahu, který se dostane k českým čtenářům a divákům.

„Skoro 70 % dospělých obyvatel České republiky sledujících zprávy se v loňském roce alespoň jednou týdně setkalo se zpravodajstvím médií ovládaných premiérem Andrejem Babišem. Podobný zásah mají i zpravodajské kanály, které dnes patří Petru Kellnerovi. Také zpravodajský zásah skupiny Daniela Křetínského a podnikatelů Penty je obrovský,“ uvádí publikace. 

Podle myšlenek autorů studií z politického vlivu Andreje Babiše profituje celá řada firem spadajících pod „svěřenský” holding Agrofert či investiční fond Hartenberg i ekonomicky. Poznamenává se, že státem řízené firmy utrácejí za inzerci v jeho médiích, často bez výběrových řízení.

Dále se připomíná, že portál iDnes předplatitelům online deníku nabízel přednostní termíny vyšetření a operací ve zdravotnických zařízeních spadajících pod Hartenberg.

„Jak však upozornil v rozhovoru pro Deník N právník Ondřej Dostál: ‚Přednostní zacházení za úplatu je v českém veřejném zdravotnictví nelegální´,“ stojí v publikaci.

V materiálu fondu nechybí zmínka o kauze spojené s ovlivňováním redakčního obsahu v internetovém deníku Info.cz. Ten patří Danielu Křetínskému.

„PR agentura C&B Reputation Management měla ovlivňovat českou společnost ve prospěch Číny. Placená byla úvěrovou firmou Home Credit, která patří Petru Kellnerovi,“ píše organizace.

V materiálu rovněž lze najít odkaz na vyjádření spolumajitele Penty Marka Dospivy pro Hospodářské noviny z roku 2015. Ten se také dostal do čtveřice oligarchů, jimž patří významná média.

​„To, že média vlastníme, nám dává jistotu, že pro kohokoli bude horší nás iracionálně napadat,” uvedl.

Jak se (ne)dostat na seznam

V závěrečné části autoři vyjmenovali situace střetů zájmů v případě vlastnictví médií. Mezi nimi jsou příklady, kdy vlastník média či konečný beneficient je politicky exponovanou osobou, nebo kdy společnosti, které patří do vlastníkova média, mají vysoký objem smluv se státem anebo podnikají v oblastech speciálně regulovaných státem.

Uživatelé sociální si všimli toho, že v materiálu nefiguruje jméno miliardáře Zdeňka Bakaly, který se věnoval četným aktivitám, včetně těžebního průmyslu, energetiky a bytového hospodářství. Od roku 2008 oligarcha vlastní většinový podíl firmy Economia, která vydává například deník Hospodářské noviny, týdeník Respekt a Ekonom a spravuje portály iHNed.cz, Aktuálně.cz, Centrum.cz a Atlas.cz.

Zřejmě následující poznámka v publikaci nebyla pro čtenáře dostačující.

„Ačkoliv v minulosti byl podle uvedených kritérií ve střetu zájmů majitel vydavatelství Economia Zdeněk Bakala, dnes tomu tak podle dostupných informací není. Jeho ekonomické zájmy se v průběhu let změnily a již řadu let on ani firmy na něj napojené nepodnikají v oblastech speciálně regulovaných státem, ani neuzavírají smlouvy se státem, “ praví se ve studii.

„V grafu mi chybí média Bakaly, denně přítomná na obrazovkách čété. Asi permanentka. Nechci věřit, že je to úmysl. Deník N taky nepatří sociálním případům,“ zareagoval Robert Masarovič.

„Vždy mne fascinuje ta selektivní slepota. Bakala nic?“ vyslovil se Vit Blaha.

„Na Bakalu se zapomíná i v také maličkosti, jako je trestní stíhání,“ podotkl Jiří Volkan.

Další sledující položili autorům spoustu otázek.

„A kdo by teda ideálně měl média vlastnit? Ptám se vážně. Pokud máme soukromé vlastnictví, je přece logické, že i média vlastní bohatí lidé. A kdo je podle vás ještě oligarcha? Ten, kdo je hodně hodně bohatý, nebo jen ten, kdo má obchodní vztahy se státem? Nebo ten, koho tak označíte?“ dotazuje se Vladimír Mlynář.

Objevili se i takoví, kteří se rozhodli doplnit materiál vlastními zkušenostmi.

„Bonus: Dvořák z ČT se velmi dobře zná s Kellnerem, v 90. letech spolu dokonce podnikali. (Zdroj: osobní setkání s oběma.) Nehledám v tom ale konspiraci, spíše je to doklad malosti rybníčku. Mezitím se z ČT stala oligarchie sama o sobě,“ napsal Pavel Kohout.