Budapešť a Varšava blokují přijetí rozpočtu i fondu koronavirové pomoci, jelikož nesouhlasí, aby jeho čerpání bylo podmíněno vládou práva a dodržování demokratických norem. Nyní hrozí, že obě země Brusel jednoduše obejde.

„Potřebujeme souhlas Maďarska a Polska ještě dnes nebo nejpozději zítra. Pokud ho nedostaneme, sáhneme po scénáři B,“

cituje Reuters svůj zdroj.

Scénář B předpokládá, že 750 miliard euro (19,8 bilionu korun) z Fondu obnovy půjde pouze 25 členským zemím a nedostanou je tak Polsko ani Maďarsko. Zároveň to ale bude znamenat, že sedmiletý unijní rozpočet ve výši 1,1 bilionu eur (29 bilionů korun) zůstane nadále zablokován. EU bude financována na základně provizorního rozpočtu na příští rok a zastaví financování nových projektů. Sníží se výdaje i u ostatních fondů EU.

Tento scénář, pokud bude skutečně přijat, zasáhne sice všechny členské země, ale nejvíce na něj doplatí právě Maďarsko a Polsko, jež patří mezi největší příjemce evropských fondů.

Aby bylo možné zřídit Fond obnovy pouze pro 25 zemí, bude ještě nutné najít správný právní základ v právu EU. Podle evropského diplomata je to možné, ale bude to nějakou dobu trvat. Nebude se však jednat o měsíce.

Již předtím v Evropské komisi uvedli, že zvažují použití mechanismu posílené spolupráce, který předpokládá přijetí politik pouze těmi zeměmi, které o ně stojí. Musí se pro ně vyslovit přinejmenším devět členů. V tomto případě by fond mohl vzniknout během několika týdnů. Polsko by tak přišlo o zhruba 22 miliard eur (582 miliard Kč) a Maďarsko o cca 6 miliard eur (159 miliard korun). Právě tyto částky měly podle návrhu získat.

O maďarsko-polském vetu se bude nejspíše jednat na evropském summitu, který je naplánován na 10. až 11. prosince.

Stojíme při sobě, zní z Budapeště

Europoslanci, Komise i řada členských zemí trvají na tom, aby bylo vyplácení peněz z Fondu obnovy podmíněné s respektováním demokratických zásad, jako je nezávislost soudů nebo svoboda médií. Právě Maďarsko a Polsko čelí obvinění, že tyto zásady porušují.

V pondělí maďarský ministr zahraničí jednal v Bruselu se svým polským protějškem Zbigniewem Rauem. Oba se shodli, že se nadále budou v otázce rozdělování prostředků fondu podporovat.

„Potvrdili jsme, že stojíme při sobě,“ uvedl Péter Szijjártó na svém Facebooku a dodal: „Nedáme žádný prostor snahám rozbít naši spolupráci.“

Mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács uvedl, že odpovědnost za tuto „novou situaci“ nesou Evropská komise, Evropský parlament a Německo, na které připadá předsednictví.

„Není to nic jiného, než vynucování politických podmínek,“ řekl Kovács, kterého

cituje portál The Budapest Times.

Podle něj čerpání z evropských fondů je jasně definováno v zakládajících smlouvách EU, ve kterých není ani zmínka o politických kritériích. Unijní instituce obvinil z toho, že si na Maďarsko a Polsko zasedly.

„Jedná se o systematické plnění plánu, který byl stvořen nejen eurokraty…, kteří věří ve Spojené státy Evropy…, ale rovněž Georgem Sorosem, jenž veřejně prohlásil, že Evropa musí přijímat a podporovat migranty a přitom podporoval sankce vůči zemím, kteří je odmítají přijímat,“ prohlásil dále Kovács.

V otázce rozdělování Fondu obnovy Polsko a Maďarsko dříve podpořilo i Slovinsko. Naopak Praha ani Bratislava své partnery ve Visegrádské čtyřce nepodpořily.