V současné době zažíváme dobu, kdy demokratické instituce a principy ztrácí svůj vliv a význam v evropské politice. Týká se to především vztahů mezi Evropskou unií a jednotlivými členskými státy, v nichž se Brusel snaží upevnit svůj vliv přes neziskové organizace či NGO. Tím pádem se dostáváme do situace, kdy NGO postupně nahrazují klasické demokratické instituce, jako parlamenty, politické strany a legitimní vlády, tvrdí český poslanec za SPD Jiří Kobza.

„Tyto NGO (prý neziskové organizace) určují agendy veřejného života, vnucují nám témata i jejich „řešení“. V podstatě jsou to ale jen služky režimního systému, určovaného z Bruselu, Berlína a několika dalších míst EU,“ popisuje aktuální stav věcí Kobza.

Názorným příkladem tohoto procesu je současný konflikt mezi Polskem a Maďarskem na jedné straně a Bruselem na straně druhé. Brusel totiž tlačí na tyto státy kvůli jejich neochotě podlehnout novým pravidlům, podle kterých by vyčlenění peněz z fondů EU mělo být podmíněno dodržováním principů právního státu. Není přitom známo, kdo má právo na to, aby tyto principy určoval.

Dalším příkladem je tzv. boj proti dezinformacím, kde eurokomisařka Věra Jourová usiluje o přijetí příslušného zákona. Podle Kobzy ale nejde o nic jiného, než o čirou cenzuru ze strany Bruselu, který chce utlumit nepohodlné názory a dělá to přes českou političku.

„Všechny informace zpochybňující EU (a její tzv. hodnoty) budou provozovatelé sociálních sítí povinni odstraňovat. Všechny dezinformace musí být odstraněny. Jenomže, kdo určí, co je informace, a co je dezinformace? Pravda a lež?“ ptá se český politik.

Jmenování Věry Jourové do funkce eurokomisařky je podle Kobzy tragédií pro Českou republiku. Již od počátku totiž netajila, že nehodlá hájit zájmy vlastního státu, ale celé Evropské unie. V podstatě však plní funkci hlavní cenzorky v Evropské komisi, čímž poškozuje mimo jiné i Českou republiku.

Akční plán pro demokracii

Ve čtvrtek představila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová Evropský akční plán pro demokracii. O plánu si lze přečíst více informací na webových stránkách Evropské komise. Uvádí se, že je jeho cílem „posílit postavení občanů a vybudovat odolnější demokracii v celé EU“.

Za cíl si dále klade řešení problémů, kterým čelí demokratické systémy v souvislosti s rostoucím extremismem a pociťovaným odcizením mezi politickými představiteli a veřejností.

„Stanoví proto opatření pro podporu svobodných a spravedlivých voleb, posílení svobody sdělovacích prostředků a boj proti dezinformacím. Konkrétněji Komise navrhne právní opatření týkající se politické reklamy, které se zaměří na sponzory placeného obsahu a výrobní a distribuční kanály, včetně online platforem, inzerentů a subjektů poskytujících politické poradenství, přičemž vyjasní jejich příslušné povinnosti,“ uvádí se.

Komise by podle dostupných informací měla doporučit opatření k řešení otázky bezpečnosti novinářů. Předložit má iniciativu na jejich ochranu před strategickými žalobami proti účasti veřejnosti.