„Na území států, na přilehlých územích, se výrazně zvýšil počet operačních a bojových výcvikových aktivit. Za poslední roky se počet zvýšil na 80-90 za rok. Jde o velká cvičení. A v rámci akcí, co proběhly, se počet vojáků v posledních letech zvýšil prakticky z 30 na 150 tisíc vojáků. Jen v tomto roce proběhla na územích, která sousedí s Běloruskem, obrovská cvičení, a to nehledě na pandemii covidu-19. Z hlediska počtu jich bylo více než 80,“ uvedl Kosygin v rozhovoru s televizí STV.

Těchto cvičeních se podle jeho slov účastnilo více než 100 tisíc osob a více než deset tisíc jednotek vojenské a speciální techniky.

Jak následně zdůraznil Kosygin, specifičnost v tomto roce představovalo zpracování otázek použití strategického bombardovacího letectva.

„Jde o let strategických bombardéru z kontinentálních Spojených států, které letí po trase přes celou Evropu se zastávkou na Ukrajině,“ konstatoval.

Rovněž uvedl, že probíhá unifikace vnitrostátních právních předpisů, což zjednodušuje postup při přechodu vojsk přes území evropských zemí, tedy takzvaný vojenský Schengen, v případě rozhodnutí o vytvoření vojenských seskupení, i na území států sousedících s Běloruskem.

Běloruské obavy

Kosygin také uvedl, že Bělorusko se obává růstu výdajů na obranu v sousedních zemích o 30-40 procent.

„Spojené státy a NATO zintenzivňují snahy o získání

vzdušného prostoru Polska a pobaltských zemí. Především jsou zapojeny do misí NATO na ochranu vzdušného prostoru pobaltských zemí letadla. Dříve byly čtyři, nyní je jich 15. Intenzita bojových letů se výrazně zvýšila, zejména v poslední době je to téměř 40 letů denně,“ uvedl.

Podle něj má běloruská strana opět logickou otázku: „K čemu, pro koho a proti komu jsou namířeny?“ Jak poznamenal Kosygin, Minsk na tyto otázky doposud nemá žádné „srozumitelné odpovědi“.

Uvedl, že to všechno svědčí o tom, že uvedená aktivita Západu na území východoevropských států, včetně Polska a pobaltských států, je zaměřena na přípravu k použití síly. „Podle nás bude v blízké budoucnosti pokračovat tendence k budování zahraniční vojenské přítomnosti na území sousedních států,“ uvedl.

Dále poukázal na to, že v případě prudkého zhoršení vojensko-politické a strategické situace „umožní přijatá opatření vojenskému vedení USA a NATO během krátké doby vytvořit úderné skupiny vojenských sil a připravit je k bojovému použití“.

Kromě toho ujistil, že běloruská armáda rozumí tomu, co se děje v zemi a kolem ní, analyzuje a sleduje „všechny probíhající procesy“. Když se vychází ze situace, reaguje podle něj Bělorusko „adekvátně“.

„Naše reakce je jasná a srozumitelná pro všechny - zasahování do vnitřních záležitostí našeho státu, pokusy mluvit s námi z pozic síly, to všechno je samozřejmě marné,“ uzavřel.