Připomeňme, že protesty proti dalšímu zpřísnění interrupční legislativy probíhají v Polsku od 22. října. Tehdy tamní ústavní soud rozhodl, že umělé přerušení těhotenství pro vývojové vady plodu je protiústavní. Verdikt v podstatě znamená téměř úplný zákaz interrupcí v převážně katolickém Polsku.
„Každý člověk, který chce žít ve svobodné a demokratické zemi, musí bojovat nejen za práva svoje, ale i za práva ostatních. Více než rok bydlím společně se svojí přítelkyní a nedokážu si představit, že bych ji nepodpořil, ovlivňuje to náš život,“ vysvětluje svůj postoj pro Aktuálně.cz 26letý Ondřej Vrubel, který žije ve Varšavě čtvrtým rokem.
Oslovení čeští krajané spojují protesty i s jinými oblastmi ženských práv v Polsku, které se týkají mimo jiné užívání antikoncepce či různorodého pojímání náboženského cítění.
„Je zde problematický přístup k antikoncepci. Každý
gynekolog může využít tzv. klauzule svědomí a ženě odmítnout předepsat antikoncepci či pilulku po,“ popisuje Kateřina Němcová, která bydlí v polské metropoli šest let a sama se zúčastnila několika protestů včetně největšího, který se konal 30. října.
Samotné demonstrace jsou podle Čechů, kteří žijí v Polsku, jedinečné v tom, že kromě protestů ve velkých městech se demonstruje i v menších městečkách.
„Lidé jsou nespokojeni, ale nejsou agresivní, naopak jsou odhodlaní. Na ulici vycházejí mladí lidé. Část z nich si doteď myslela, že nemají vliv na život v Polsku, nešli k volbám a teď se sami přesvědčili, že se bolestně mýlili,“ popisuje 32letá Monika, která se protestů neúčastnila, ale sleduje zprávy, diskuse a podporuje své známé.
„Na menších protestech byla atmosféra velmi pokojná. K posunu došlo při kulminaci protestů, vím, že docházelo k potyčkám a zadržování lidí. Moje přítelkyně zažila násilí i použití slzného plynu ze strany
policie,“ vzpomíná.
Někteří dotázaní Češi přiznali, že zvažují návrat do vlasti v případě zpřísnění polské legislativy.
„Rozhodnutí Ústavního soudu nás s mým partnerem dovedlo k rozmluvě o tom, za jakých podmínek bychom se rozhodli Polsko opustit. I když tu žijeme opravdu rádi a daří se nám po pracovní i osobní stránce,“ říká Zdenka, která se protestů neúčastní, ale sleduje situaci on-line.
Zmiňme, že legální možnost přerušení těhotenství v Polsku po nové úpravě zůstává jen v případě incestu, znásilnění či vážného ohrožení života matky. Podle Amnesty International tyto výjimky v minulém roce tvořily pouze dvě procenta legálně provedených potratů. Zbylých 98 procent zaznamenaných interrupcí bylo z jiného důvodu, a to poškození plodu.
Podle Zdenky to bude mít největší dopad na nejvíce sociální slabou skupinu žen.
„Problém je, že změna dopadne nejvíce na sociálně slabé ženy nebo ty v toxických vztazích,“ míní.
Aktuálně.cz dále uvádí statistiky, podle nichž do Česka ročně přijíždí kolem dvou tisíc polských žen s úmyslem uměle přerušit těhotenství.
„Zákrok na české klinice vyjde polské ženy v přepočtu až na 11 tisíc korun. To je průměrně o sedm tisíc více, než za něj platí Češky,“ píše se ve článku.