Senátor a předseda výboru Pavel Fischer (nezávislý) vytkl prezidentovu poradci absenci řádné smlouvy, bezpečnostní prověrky a součinnosti s vládou. Navíc podle zahraničního výboru Kancelář prezidenta nezajistila patřičnou součinnost s vládou, čímž mohla ohrozit bezpečnost státu. Výbor proto apeloval na ministra zahraničí, „aby z této situace vyvodili důsledky”.

Ministr Tomáš Petříček v cestě Nejedlého do Moskvy naopak nevidí bezpečnostní riziko pro český stát. Uvedl, že se jednalo o domluvu o budoucím setkání prezidenta Miloše Zemana a jeho ruského kolegy Vladimira Putina, které se mělo konat během oslav 75. výročí ukončení druhé světové války a bylo odloženo kvůli nepříznivé epidemiologické situaci.

Jednání Martina Nejedlého, který se na cestu do Ruska vydal společně s prezidentovým kancléřem Vratislavem Mynářem, byla doprovázena spekulacemi opozičních politiků. Zejména bylo poradci vyčítáno načasování cesty kvůli probíhajícím jednáním o vyhlášení tendru na dostavbu bloku v Dukovanech. Výroční zpráva BiS stejně jako státní bezpečnostní komise se vyslovily proti přijetí společností z Číny a Ruska k účasti v tendru kvůli údajné závislosti na technologiích a související s tím bezpečností státu.

O náplni své cesty stručně informoval sám Nejedlý při odletu z letiště Václava Havla: „Jako poradce prezidenta republiky mám mandát jednat se svým protějškem o budoucích vztazích a vzájemných návštěvách. Jedná se o prezidentskou agendu, včetně přípravy setkání obou prezidentů. Budu jednat s představiteli administrativy prezidenta Ruské federace.“ K záznamu jednání Martina Nejedlého s poradcem ruského prezidenta Putina Jurijem Ušakovem přišel jako první týdenník Respekt.

Senát hodnotí zahraniční cesty vlastním měřítkem

Zahraniční cesty zástupců orgánů české státní správy budily vášně i dříve. V září se vydal do Tchaj-wanu společně s podnikatelskou misí předseda Senátu Miloš Vystrčil. Navzdory tomu, že jeho cestu nepodpořila celá vláda kvůli možnému zhoršení vztahů s Čínou. K této záležitostí ministr Petříček prohlásil, že návštěva Tchaj-wanu je politickým rozhodnutím Senátu a není odrazem zahraniční politiky země.

Miloš Vystrčil po svém listopadovém znovuzvolení do Senátu prohlásil, že tato instituce „je tady pro Česko, pro občany České republiky”. Ve svém proslovu mimo jiné řekl: „Osobně si velmi přeji, aby Senát nikdy nepodléhal žádnému účelově orientovanému rádci, aby se nikdy neupínal k žádnému neomylnému a vševědoucímu vůdci. Přál bych si, aby Senát nadále zůstal hrdou lodí s vlastním kompasem.”

Průzkum společnosti Median, který předcházel podzimním volbám do Senátu, zjistil, že o něco více než polovina Čechů (53 %) vidí Senát jako pojistku demokracie. Zbývajících 47 % vnímá Senát jako spíše nedůležitý nebo zbytečný orgán. Podporu má český Senát nejen u občanů, ale i zástupců zahraničních států. Například ministr zahraničí USA Mike Pompeo vystoupil během své návštěvy v České republice s projevem v Senátu, nikoliv v Poslanecké sněmovně nebo na Hradě.

Trojí politika a její podporovatel

Vlastní politiku Senát ČR přitom bezpochyby má a uplatňuje ji různě. Na hodnocení tohoto odlišného přístupu k cestám Nejedlého a Vystrčila jsme se zeptali politika a bývalého diplomata v Rusku a na Ukrajině Jaroslava Bašty.

„Jde o uplatnění principu dvojích standardů v praxi. Senát se stal mluvčím české politické opozice, která se v zahraniční politice chová jako protagonisté studené války. Vztahy s Ruskou federací a Čínskou lidovou republikou svými výroky a nehoráznými provokacemi (např. odstranění sochy maršála Koněva, cesta předsedy Senátu na Tchaj-wan, pomník vlasovcům) zcela zmrazili. V tomto počínání mají přinejmenším tichou podporu ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka, takže jeho aparát tuto extrémistickou válečnickou politiku opozice a Senátu musí podporovat.

Důsledkem jejich počínání je to, že ve vztahu k RF a ČLR má Česká republika nikoliv jednu, ale hned tři zahraniční politiky - prezidentskou, vládní a (jako jediná země na světě) komunální (Kolář, Hřib, Novotný plus někteří senátoři). Svým způsobem tam patří i ministr Petříček, který až do svého nástupu do Černínského paláce byl bezvýznamným a nepříliš úspěšným komunálním politikem.

Bohužel, ona komunální verze české zahraniční politiky se těší mimořádné podpoře českých mainstreamových médií, takže páni senátoři mediálně docela úspěšně torpédují každou snahu o dialog a normalizaci vztahů s oběma zeměmi. Kampaň kolem jednání poradce pana prezidenta Zemana Martina Nejedlého mě proto nepřekvapuje. Argumentaci, kterou je vedena, nejlépe charakterizuje citát z jedné americké detektivky, kde autor jednu postavu charakterizuje rčením: „Když se rozdávala špína, šel si přidat.” Inu, co jsme si zvolili, to v Senátu máme.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.