V obsáhlém rozhovoru Petříček promluvil o začátcích své politické kariéry i o politických ambicích. Značná část interview se ale především týkala jeho postoje vůči Miloši Zemanovi, a také toho, jak má vypadat politika vůči Rusku. Šéf české diplomacie přitom neskrýval skutečnost, že jak s prezidentem, tak s premiérem Andrejem Babišem v mnohém nesouhlasí. V politice je ale nutné hledat kompromisy.

„Musím s nimi jednat, i když nemusím se vším souhlasit a jejich styl politiky mi není vlastní,“ promluvil Petříček o Babišovi i Zemanovi. „Ale rozdíly k politice patří, já vím, s čím na ta jednání jdu a co je mým cílem. Kdybych s nimi souhlasil a chtěl jejich politiku podporovat, byl bych v hnutí ANO nebo pracoval pro Kancelář prezidenta republiky.“

Zeman po Petříčkovi chce, aby především řešil ekonomickou diplomacii. Nicméně, podle ministra je v zahraniční politice nutné prosazovat i hodnoty.

„Říkal, že mám řešit ekonomickou diplomacii. A já mu na to odpověděl, že ji řeším, ale musím zároveň zastávat hodnoty, na kterých je naše zahraniční politika od 90. let postavena. Tedy ochrana lidských práv a demokracie,“ rekapituloval Petříček jeden ze svých rozhovorů s prezidentem.

Přitom je šéf české diplomacie přesvědčen, že se mu před Zemanem podařilo obhájit základní postoj v politice vůči Rusku.

„Nebavit se s ním by byl nesmysl, ale také nemůžeme Rusku podlézat nebo si ho idealizovat. Je třeba konstruktivní dialog tam, kde to dává smysl,“ uvedl. „Připravují se konzultace s Ruskem, vláda vedením pověřila Rudolfa Jindráka. A výsledek je takový, že se s Ruskem nechceme bavit jen o tom, o čem chtějí oni, ale i o tom, co považujeme za problém my. Třeba legionářské hroby v Rusku,“ zmínil Petříček jeden z hlavních problémů v bilaterálních vztazích s Ruskem.

Novinář ovšem upozornil, že se Zeman snaží prosadit vlastní politiku vůči Rusku, o čemž má svědčit návštěva Moskvy jeho poradce Martina Nejedlého. „A mě by zajímalo, jestli podle vás tento člověk dělá rozhodnutí ve prospěch této země,“ naléhal novinář na Petříčka.

„S panem prezidentem máme na řadu věcí jiné názory. Já obhajuji ty své, které jsou podle mě v zájmu České republiky, pan prezident je zase přesvědčený, že to, co dělá, je v zájmu České republiky. To je demokracie,“ uvedl Petříček.

„Snaha nastartovat normální dialog s Ruskem a cesta pana Nejedlého spolu nesouvisí. Pan Nejedlý nejel řešit žádné věci ohledně konzultací mezi naší zemí a Ruskem, on jel řešit pouze setkání prezidentů obou zemí. Jak říkám, načasování ani organizace mi dvakrát po chuti nejsou,“ vysvětlil dále ministr.

Petříček dále upozornil, že nechce, aby se tendru na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech zúčastnily ruské či čínské firmy.

„Podstatné je to, že premiér Andrej Babiš chce vést na téma jaderné elektrárny a bezpečnostních záruk další debatu. Do značné míry je to i tím, že bezpečnostní komunita, včetně ministerstva vnitra a zahraničí, které vedou sociálně demokratičtí ministři, prosazují principiální pozici. Tedy, aby se tendru neúčastnily firmy, které mohou představovat riziko, ve zkratce zejména ruské a čínské firmy,“ míní Petříček.

Cesta Nejedlého do Moskvy a dostavba Dukovan

Martin Nejedlý odcestoval do Ruska na konci listopadu. V Moskvě se setkal s poradcem prezidenta Vladimira Putina Jurijem Ušakovem. Žádný český diplomat se schůzky nezúčastnil. Novinářům Nejedlý sdělil, že na programu jednání byla otázka vzájemných vztahů i vzájemných návštěv.

Podle Deníku N, komu Nejedlý po návratu poskytl rozhovor, by se setkání obou prezidentů mohlo uskutečnit v první polovině příštího roku.

„Hlavní téma jednání se zástupcem administrativy prezidenta Ruské federace bylo příprava setkání obou prezidentů, které mělo proběhnout v květnu letošního roku a muselo být zrušeno,“ sdělil ČTK Petříček.

Schůzka obou hlav států se měla uskutečnit letos v Moskvě při oslavách ukončení 2. světové války v Evropě. Kvůli pandemii koronaviru byla ale zrušena.

Média i politici spekulovali, že by Nejedlý mohl jednat i o dostavbě jaderné elektrárny Dukovany. Nejedlý to ale popřel.