Pomocný fond

„Manuela Schwezigová chce přechytračit vládu USA,“ zní titulek v německém listu Bild. O chytrém plánu vedení regionu se novináři dozvěděli z neuvedených zdrojů.

Podle jejich dat se v nejbližších dnech má objevit organizace Fond ochrany klimatu MV (StiftungKlimaschutz MV). Tato organizace se bude věnovat jenom plynovodu a představí „Putinovo potrubí“ (takhle nazývají Nord Stream 2 v novinách) jako „důležitý objekt na ochranu životního prostředí“ Meklenburska – Předního Pomořanska.

Německé společnosti, kterým hrozí sankce, předají své služby do správy fondu, který je zaměří na výstavbu plynovodu. Takže žádná společnost nebude pracovat na ruském projektu přímo a sankce pro ně nebudou platit.

Ministerstvo energetiky, infrastruktury a digitalizace spolkové země to zatím nekomentovalo.

Odmítnutí se zříct

Není to první návrh Němců na pomoc plynovodu Nord Stream 2. V září německá vláda USA navrhla, že postaví v přístavech Brunsbüttel a Wilhelmshaven terminály na americký zkapalněný plyn. Vláda SRN na to vyčlenila přibližně jednu miliardu dolarů, psal list Die Zeit. Výměnou by měl Washington schválit provoz plynovodu.

Americký senát krátce předtím požádal o zavedení dalších sankcí proti podnikům v městě Sassnitz na ostrově Rujána (Rügen). Nachází se tam logistická základna ruského projektu, přístav Mukran. Starosta Frank Kraft byl pobouřen, poněvadž to bylo porušení mezinárodního práva a ohrozilo pracovní místa. Evropa nesmí dovolit, aby zasahovali do jejích záležitostí, prohlásil starosta.

Nikdo nepotrestal město za jeho vzpurnost, ale projekt terminálů na americký zkapalněný plyn nebyl ztělesněn. Společnost Uniper, která je měla postavit ve Wilhelmshavenu, si to rozmyslela, informovala agentura AP. Hráči na trhu prostě nechtěli kupovat zkapalněný plyn.
Výstavby terminálů na zkapalněný plyn se ale v Německu úplně nevzdali. Mluvčí ministerstva ekonomiky SRN Annika Einhorn prohlásila, že vláda celkem vítá iniciativy, jež umožní „budoucí diverzifikaci plynové infrastruktury“.

Sankce nebo pokora

Americké sankce ale zatím společnosti nutí ustupovat od projektu. Koncem listopadu to oznámila norská Det Norske Veritas - GermanischerLloyd (DNV GL), která se věnovala prověrce činnosti a dokumentace ohledně standardů. Měla vydat potvrzení po ukončení výstavby.

„Máme za to, že činnost DNV GL v rámci inspekce příslušně vybavených lodí obsluhujících projekt Nord Stream 2 podléhá sankcím. Proto DNV GL zastavila poskytování služeb, proti kterým platí PEESA,“ vysvětlil zástupce společnosti. PEESA je nařízení zveřejněné Ministerstvem zahraničí USA ohledně zákona O ochraně evropské energetické bezpečnosti.

Návrhy na založení regionálního fondu na ochranu přírody však sotva pomohou těmto společnostem. „Dají se dělat různé věci, otázka tkví v účinnosti,“ míní Ivan Timofejev, programový ředitel Ruské rady pro mezinárodní záležitosti.

V německé vládě a v EU pokračují diskuse o nebezpečí sankcí proti zúčastněným firmám. Pořad jednání je širší, kromě Nord Stream 2 projednávají například Írán. Zatím však není jasné, jakou konkrétní pomoc dokáže poskytnout Fond ochrany klimatu MV ruskému plynovodu.

„Američané mohou tento fond zablokovat, zařadit do černého seznamu, vyhlásit sankce,“ vyjmenoval expert. Podle jeho názoru je nejdřív třeba pochopit, podle jakého schématu bude pracovat tato organizace, a podívat se na její zakladatelskou smlouvu.

„Navíc USA mohou dokonce zahájit proti fondu trestní řízení, když ministerstvo spravedlnosti pojme podezření, že se s jeho pomocí chtějí vyhnout sankcím,“ vysvětlil Timofejev. „Podle zákona hrozí za záměrný odpor sankcím až 20 let odnětí svobody. Takže je to riskantní věc. V každém případě je to zatím ještě ve hvězdách.“

Dvě židle pro Německo

Politici jsou ochotni chytračit, jen aby se vyhnuli sankcím a diverzifikovali dodávky, společnosti však nechtějí riskovat. „Německo sedí na dvou židlích. Na jednu stranu jde o výhody z ekonomické spolupráce s Východem, na druhou stranu je tu velký bratr z Washingtonu se silným lobbistickým vlivem,“ řekl v rozhovoru pro Sputnik Alexandr Kamkin, přední vědecký pracovník německého oddělení Ústavu Evropy Ruské akademie věd.

Pro byznys jsou výhodné stabilní dodávky levného plynu plynovodem Nord Stream 2. „Plyn je důležitá surovina pro chemické odvětví, které je zase významným průmyslem pro Německo,“ vysvětlil Kamkin. „Politická třída, strany CDU, USPD (Sociálně demokratická strana) však věnují větší pozornost transatlantickým vztahům, takže názor Washingtonu je pro politické elity rozhodující.“

Evropa čeká na Bidenův nástup. Demokrat hodlá obnovit vztahy, takže existuje naděje, že bude vnímavější k tužbám partnerů.

Zaměření na globalizaci se za Bidena skutečně posílí, domnívá se Alexandr Kamkin. „Přednost však dají nadnárodním strukturám, kdežto Nord Stream 2 je zaměřen na zájmy Evropy, nikoli transatlantické, což je v rozporu se zájmy amerických dodavatelů. Proto se konkurence přinejmenším posílí a sankční nátlak USA bude pokračovat.“

Experti se shodli na tom, že se zmírnění sankcí očekávat nedá. Německá vláda bude nucena manévrovat, přičemž přijdou vhod jak návrhy na diverzifikaci dodávek, aby se zavděčila dovozcům, tak založení fondů „za všechno dobré“. Jenže překážky na cestě ruského plynovodu nikam zatím nezmizí.