Adaptovat NATO na krize

Jens Stoltenberg se připravoval na zasedání s ministry zahraničí se zvláštní pečlivostí. Videoschůzka na ministerské úrovni byla poslední před výročním summitem plánovaným na začátek příštího roku. Připravit pořad jednání předem a projednat nahromaděné problémy znamená pojistit se před nepředvídatelností účastníků. Tím spíš, že precedenty již byly.

Například Emmanuel Macron učinil před loňskou schůzkou prohlášení, že „NATO je ve stavu mozkové smrti“. Udalo to tón diskuse a zmařilo všechny plány. Členové aliance začali o překot dokazovat francouzskému kolegovi a jeden druhému, že uvnitř paktu mají všechno v pořádku.

Hlavním skeptikem transatlantické solidarity byl Donald Trump. V reakci na důvody ohledně závažnosti aliance v zadržování Ruska, Číny a Íránu požádal prezident USA nejdřív zvýšení příspěvků na obranu. Boj s vnějšími výzvami především pomocí amerického vojenského potenciálu považoval za neracionální.

Na nadcházejícím summitu bude USA zastupovat Joe Biden, proto generální tajemník aliance počítá s návratem k bývalé „normalitě“. Stoltenberg tím myslí, že Američané potvrdí význam vojensko-politického spojenectví se členy NATO.

Generální tajemník kvůli jistotě požádal před summitem analytiky, aby probrali vnitřní problémy organizace, navrhli způsoby jejich překonání a vytyčili úkoly na nejbližší desetiletí. Jejich práce byla upravena jako zpráva s výřečným názvem NATO 2030.

Ministři zahraničí se věnovali prozkoumání závěrů analytiků a jejich úpravě. Všichni účastníci schůzky včetně Francie se přiznali, že „smrt mozku alianci nehrozí, ale reformy nebudou na škodu“.

„Důležité je adaptovat obranný svazek na novou světovou situaci. NATO musí v krizových situacích jednat pohotově a stmeleně, dokonce když to hrozí porušením základních principů,“ praví se ve zprávě.

Hlavní, co navrhují pozměnit autoři zprávy, je právo veta, které dnes používají stejně všichni členové NATO. „Když omezíme jednohlasné hlasování, zmírní se napětí uvnitř aliance,“ domnívají se analytici.

Ne všichni ministři souhlasili s jejich závěry, ale uznali myšlenky za novátorské.

Znovu „ruka Moskvy“

Zato se pak všichni účastníci shodli v názoru na zahraniční hrozby: vážnými výzvami jsou stále Rusko a Čína.

„Moskva modernizuje jaderný potenciál a rozmísťuje nové rakety od krajního severu do Sýrie a Libye. Ruská přítomnost byla rovněž posílena v důsledku krizí v Bělorusku a Náhorním Karabachu,“ řekl Stoltenberg.

„Kreml usiluje o hegemonii nad bývalými sovětskými republikami a podkopává jejich suverenitu. Pro NATO je důležité se adaptovat na nové prostředí, do kterého se vrátilo soupeření se stále agresivním Ruskem,“ přitakávají generálnímu tajemníkovi autoři zprávy.

Práce na „neutralizaci ruské hrozby“ již probíhá. Pro potvrzení Stoltenberg uvedl zkušenosti ze spolupráce NATO s Gruzií a Ukrajinou. Dnes jsou oba tyto státy partneři aliance se zvýšenými možnostmi jako třeba přístup k technologiím a výzvědným informacím Západu, což ale nepřibližuje plnohodnotné členství v NATO.

Za účelem zadržování Ruska hodlá NATO rozšířit svoji přítomnost v Černém moři, je to reakce na „posílení ruské vojenské přítomnosti na Krymu“. Podrobnosti nebyly zatím odhaleny.

Ruské úřední osoby na to reagovaly. „Činnost NATO, včetně v černomořském regionu, ničí literu a ducha OBSE. Popírá princip nedělitelné bezpečnosti,“ prohlásil předseda výboru Rady federace pro zahraniční politiku Konstantin Kosačev.

Černomořské priority

„Hlavním úkolem NATO je připravit se na změnu prezidenta USA. Aliance počítá s tím, že Biden přispěje ke konsolidaci a že problémy, jež vznikaly za Trumpa, zmizí. Jenže sotva se bude nový americký lídr chtít zříct celého dědictví svých předchůdců. Bude určitě trvat na tom, že všichni členové aliance mají platit dvě procenta HDP do obranné pokladničky paktu,“ domnívá se generální ředitel Ruské rady pro mezinárodní záležitosti Andrej Kortunov.

Politolog má za to, že nástup Bidena nezmění napjaté vztahy mezi NATO a Ruskem. S ohledem na zapojení Moskvy do velkého okruhu světových problémů však nebude NATO moci ignorovat dialog, aspoň mezi vojáky.

Černomořské problémy na pořadu jednání NATO vysvětlil Kortunov rostoucím vlivem Ruska v Zakavkazsku: „Válka v Náhorním Karabachu a nasazení ruských mírových sil nezůstaly bez povšimnutí aliance. Jde o území v blízkosti Černého moře, které NATO považuje také za zónu vlastních zájmů. Proto tahle prohlášení o prioritě černomořského regionu.“

Rusko však není jediný rizikový faktor pro NATO v Černém moři, je přesvědčen expert. Jejich plány na posílení přítomnosti v černomořském regionu nemají ani tak za cíl Moskvu jako Ankaru. Nehledě na členství v NATO se postoj Turecka v řadě otázek rozchází se společným názorem ostatních členů. Recep Tayyip Erdogan má rozpory s Řeckem, Francií, dokonce s Německem a USA. Avšak NATO si přeje návrat Turecka do aliance. Další cíl spočívá v zamezení pokračování sblížení Turecka s Ruskem.

Problémy Černého moře bude v NATO i nadále prosazovat Ukrajina. Přitom hlavním tématem ve vztazích s aliancí bude i nadále stupňování vojenské přítomnosti Ruska na Krymu, míní expert. „Výstavbu nových objektů na poloostrovu představuje Kyjev jako další hrozby pro transatlantickou bezpečnost. Ukrajinská vláda bude trvat na tom, že rozmístění na Krymu ruských bojových systémů je problém, který si vyžaduje zvýšenou pozornost,“ nevylučuje Kortunov.

Dát vale iluzím

Zájem NATO o černomořský region podpoří také Tbilisi, je přesvědčen profesor Gruzínské veřejnoprávní univerzity Tornike Šarašenidze. Vysvětlil to přítomností ruských vojáků v Jižní Osetii.

„Gruzie nemá již dávno iluze ohledně vstupu do NATO ve střednědobé budoucnosti. Nicméně se snaží rozšířit spolupráci s paktem,“ poznamenal profesor.

Přiznal, že válka v Náhorním Karabachu posílila ruské pozice v Zakavkazsku, a dodal, že „Arménie má spojence, kterým je Rusko. Ázerbájdžán má zase Turecko. Mezi těmito státy byla fakticky založena vojenská aliance. Gruzie takového spojence nemá, zbývá ji jen spolehnout se na NATO“.
Nehledě na všechnu tuto rétoriku není ani Gruzie, ani černomořský region prioritním problémem, míní expert. Pro NATO je dnes hlavní navázat dialog s Bidenem. Summit na začátku příštího roku bude první zkouškou.