Prezident Zeman požádal BIS o to, aby služba sdělila jména tzv. ruských špionů, agentů. Čím je žádost prezidenta motivována? Proč myslíte, že chce prezident vidět takovouto zprávu až nyní?

Nevíme, zdali vůbec prezident Zeman nějak BIS zaúkoloval. Bavíme se o tom, co napsala média, která pak dané téma pitvají, jako by měla [média] prezidentovo zadání k dispozici. To je však, jak předpokládám, v utajeném režimu. V utajeném režimu bude i odpověď BIS prezidentovi. Čili není tu oficiálně nic k veřejné diskusi. Lze se bavit o úniku a) přesného znění hradního úkolu, nebo b) interpretovaného (nepřesného) znění toho úkolu, nebo c) může běžet o čirý „fejk“ vycucaný z palce.

Těžko tedy v takovéto mlhavé situaci, na základě nějakého článku v médiích, hovořit o prezidentově motivaci, když nevíme nic přesného. Maximálně můžeme hádat, zda to může být prezidentova reakce, resp. upřesňující dotaz na základě výroční zprávy BIS.

Někteří politici (Jan Hamáček) „znervózněli“. Neměli by být naopak rádi, že se snad vše vyjasní?

Politici by měli znervóznět, hlavně ti, kteří se mají podílet na kontrole zpravodajských služeb, především v případě, že žádné doplňující dotazy službě nedávají, nedávali... To by znamenalo, že buď problematice vůbec nerozumějí, nebo na to kašlou. V obou případech jsou drazí a demokracii nejen neprospívají, ale škodí.

Ministr Petříček se ptá, proč dotaz směřuje pouze na ruské špiony a ruské zpravodajské operace.

Nevím, na co ministr Petříček reaguje, zdali na novinový článek, nebo zda se nějakou cestou dostal ke znění „hradního úkolu“. Každopádně ho za tu poznámku [ať už ji mínil jakkoli] chválím, protože naznačuje – slušně řečeno – těžkou asymetrii tvrzení BIS ve výroční zprávě. Jako by tu působili pouze zpravodajci ruští a čínští, jejichž činnost ovšem BIS popisuje v termínech naprosto běžné osvětové činnosti každé ambasády.

BIS naopak naprosto opomíjí evergreen všech zpravodajských služeb, totiž vědecko-technickou, jinými slovy průmyslovou špionáž. Ta nikdy neskončila a bují mezi všemi státy, i když jsou tyto pospolu v uniích a aliancích – na tomto poli nikdo nezná bratra. Spojené státy odposlouchávají všechny, včetně kancléřky Merkelové. Proč asi? Kvůli jejím vzpomínkám na dobu, kdy byla východoněmeckou svazačkou?

Prezident se tedy ptá na to, co BIS tvrdí [a proč tak činí]. V tento okamžik ministr Petříček snad bystře postřehl absurditu celé situace. Jako by tu jiní špióni nepůsobili...

Dle iRozhlasu bývalý šéf civilní rozvědky (ÚZSI) František Bublan varuje: „V případě sdělení těch jmen by to mohlo ohrozit spoustu lidí a operací.“ Stejnojmenný zdroj cituje názor odborníků, že něco takového je „nehorázné“…

Bývalý zpravodajec Bublan dělá chybu, které se nevyvarovali ani ostatní odborníci (o „expertech“ ani nemluvě). Reaguje na novinový článek, ale reakci směřuje na adresu prezidenta, aniž by se zabýval klíčovým problémem, nakolik ta mediální interpretace odpovídá znění „hradního úkolu“.

Jiná věc je to, že prezidentův dotaz nemusí být „zpravodajsky korektní“. Lze předpokládat, že prezident chce doložit, proč BIS publikuje zprávy o intenzivní ruské a čínské zpravodajské činnosti. Je věcí ředitele BIS, aby pochopil, nač a proč se ho prezident ptá, a aby mu odpověděl, a přitom neohrozil činnost služby.

Na druhou stranu se BIS zasloužila o vypovězení zhruba desítky ruských občanů, kteří byli konkrétně jmenováni – a nikdy nikdo nehovořil o tom, že to ohrozilo činnost služby. Lze to ale vysvětlit i tak, že vypovězením konkrétních osob BIS nic neriskovala, neboť o těch lidech nic nevěděla, nepracovala na nich, proto nemohla ohrozit své zdroje, formy a metody práce. Vytáhla je prostě jako králíky z klobouku, protože se pouze připojila k protiruské hysterii.

V případě s „ricinovým“ agentem A. Končakovem mainstreamu nevadilo, že tajná operace je zhusta medializována. Dá se věřit vůbec redaktoru Ondřeji Kundrovi, který neoprávněně ukazoval prstem na Andreje Končakova? Kundra nyní prý disponuje zápisem Nejedlého schůzky v Moskvě.

Celá ta ricinová kauza bude jednou vyučována na zpravodajských kurzech jako děsivý příklad toho, čeho se má zpravodajská služba vyvarovat, chce-li být dále považována za službu zpravodajskou, a ne za Blbého Ideologického Sluhu (zkratka BIS by zůstala).

Pokud Kundra disponuje hradním zápisem o Nejedlého návštěvě, lze vyvodit dva závěry. Byl-li zápis v utajeném režimu, pak musí únik utajovaného materiálu začít šetřit Národní bezpečnostní úřad. Nebyl-li zápis v utajovaném režimu, pak je to instrukce pro Hrad, že má poskytovat ministerstvu zahraničních věcí pouze takové informace, které by sám poskytl médiím.

Je zákonné spolupracovat s Ruskem? Skoro to vypadá, že není. Respektive, jak se podle Vás mohou vyvíjet další vztahy mezi ČR a RF?

Vaše otázka svědčí o tom, že i Vám zřejmě dnešní doba kvůli chování některých lidí připomíná normalizační sedmdesátá léta. Pryč jsou devadesátá léta, kdy se zdálo, že bude možné přistupovat k Východu i Západu s otevřeným hledím. Nyní se mnoho lidí začíná zase ideologicky pitvořit a přetvařovat a lnout k těm, co mají „navrch“. A je to k velké škodě naší republiky.

Například problém dostavby Dukovan je těžce ideologizován, a to tak, že začínají být na místě obavy rázu technicky bezpečnostního (zdali ten „ideologicky vyhovující“ uchazeč bude mít vůbec dostatečné kompetence technologické).

Z ideologických důvodů má být ze hry vyšachováno Rusko, prý abychom se nedostali do vydíratelné situace. Jako kdyby nás dostavba provedená péčí jiné země nedostala potenciálně do téže závislé situace! Toto může ignorovat pouze ideologicky zatemnělý mozek.

A další věc – Rusko nám dodává jaderné palivo, které nemá alternativu (pokus nahradit ho americkým skončil neslavně). Rusko dodává jaderné palivo zemi, která s ním byla ve Varšavské smlouvě, pak se však dala do spolku explicitně nepřátelského.

Rusko však jaderné palivo spolehlivě dodává dál, nezneužilo této závislosti k politickému nátlaku. Podobně je tomu i s uhlovodíkovou energií. Z toho vyplývá, že všechny ty takzvané bezpečnostní důvody, lakované ideologicky, jsou v podstatě pouze součástí nevybíravé obchodní války v energetice, kterou Rusku vyhlásil ten (prý na rozdíl od Obamy) údajně mírumilovný Trump, který „druhou světovou obchodní válku“ vyhlásil i Číně, když ta začala ohrožovat výsadní postavení Spojených států, jejichž krédem je údajně volná soutěž....

A perspektiva vztahů s Ruskem?

Jaká je perspektiva vztahů s Ruskem? Za současné situace, kdy se mnoho zmrzačených charakterů snaží vylepšit svůj „kádrový profil“ ubohými útoky proti Rusku (protože se to smí a nic tím neriskují), musíme dbát na to, aby naše země neutrpěla mnoho nenávratných škod. O návratu k důstojnému vztahu k Rusku můžeme přemýšlet až v období, kdy přijde ke slovu nová generace, která se snad těchto křečí a pout zbaví a bude schopna nahlížet na svět skutečně svobodně.

Díky za rozhovor, snad takové časy nastanou…

Snad.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.