Vzali na vědomí

„Nelítostní najatí vrahové zavraždili vynikajícího jaderného fyzika Mohsena Fachrízádeha. Úřední osoby musí tento zločin vyšetřit a potrestat viníky. Je důležité vzít pod kontrolu vědecké a technické práce mučedníka,“ řekl v projevu k Íráncům duchovní vůdce země Alí Chameneí.

Neméně emocionálně zareagoval na vraždu „otce íránské jaderné bomby“, jak nazývaly Fachrízádeha izraelské a západní tajné služby, Hasan Rúhání. Íránský prezident ze zločinu obvinil přímo izraelskou rozvědku Mosad a varoval, že reakce Teheránu na sebe nenechá dlouho čekat. „Izrael chce zasít chaos, to mu ale nevyjde. Írán chápe, že Joe Biden chce dialog, nikoliv konfrontaci,“ řekl Rúhání.

Stálý zástupce Íránu při OSN Majid Takht-Ravanchi zaslal generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi dopis se žádostí, aby organizace zločin odsoudila. OSN odpověděla, že „vzala na vědomí vraždu vědce“ a vyzvala k zastavení eskalace.

Dálková vražda

Smrt Fachrízádeha podnítila Íránce k pouličním protestním akcím. Všichni věděli, že v posledních několika měsících probíhal pod jeho vedením vývoj íránské vakcíny proti koronaviru. Lidé byli pobouřeni tím, že se úřady nepostaraly o bezpečnost vědce. V Teheránu, Qomu a Mašhadu zněly výzvy „neustoupit a vyhlásit válku USA“.

Íránce pobouřily také okolnosti smrti Fachrízádeha. „Obrněný vůz měl ozbrojený doprovod. Ti, kdo jeli před ním, ujeli vpřed, aby prozkoumali situaci na trase. Pozornost vědce upoutaly zvuky venku. Vystoupil z vozu a začala palba. Střílelo se z auta řízeného na dálku,“ oznámila íránská agentura Fars.

Verze o tom, že auto bylo řízeno na dálku, vyvolala u mnoha lidí pochyby. Nicméně to zesílilo kritiku úřadů a prezidenta osobně. Rúhánímu připomenuli všechny jeho chyby. A především neschopnost pomstít se Američanům za vraždu velitele Íránských revolučních gard Kásima Sulejmáního.

Prezidentovi vytýkali také přílišnou povolnost v dialogu s MAAE. Nedá-li Teherán ani tentokrát rozhodnou odpověď, na nadcházejících letních prezidentských volbách už nebudou mít stoupenci mírného Rúháního kursu podporu, vyhrožovali protestující.

Íránský parlament se sešel na mimořádném zasedání. Byl schválen strategický akční plán na zrušení sankcí. Dokument předpokládá přešetření závazků převzatých v rámci Společného všeobsáhlého akčního plánu. Poslanci se rozhodli urychlit rozvoj jaderného programu, nebudou-li hospodářské sankce odvolány.

„Íránský Oppenheimer“

Osobnost, která stála za rozvojem programu, nebyla po dlouhou dobu známa. O Mohsenu Fachrízádehovi se lidé dozvěděli na začátku století od odpůrců teheránského režimu – skupiny Lidoví mudžahedíni. Na internetu byla zveřejněna také jména jiných jaderných fyziků. Skoro všichni se stali objekty sankcí OSN a USA. Od roku 2010 byly na některé z nich spáchány atentáty. Čtyři vědci zahynuli.

V roce 2018 Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelské tajné služby ukradly íránské dokumenty spojené s jaderným programem. Byla v nich také zmínka o Fachrízádehovi, a z toho vyvodili závěr, že tento vědec řídí jaderný program. Vyšlo najevo, že fyzik řídil také tajný íránský vojenský projekt vývoje jaderné bojové hlavice pro balistické rakety, který byl pozastaven v roce 2003.

„Zapamatujte si toto jméno: Fachrízádeh,“ řekl Netanjahu.

Trump využil údaje izraelských tajných služeb k odstoupení od Společného komplexního akčního plánu. Na Teherán byly uvaleny další sankce. Vysvětlení íránských úřadů, že jaderný program je mírový, Američané nepřijali. Brzy na to také Islámská republika odmítla plnit podmínky dohody.

„Nemáme ani nejmenší potuchy“

Oficiální Izrael nepřevzal odpovědnost za vraždu Fachrízádeha. Benjamin Netanjahu to odmítl komentovat. Jeho asistent, ministr pro záležitosti obcí Cachi Hanegbi poznamenal, že „nemá ani nejmenší potuchy o tom, kdo stojí za touto vraždou“.

Izraelský novinář Yossi Melman mezitím na svém Twitteru napsal, že Mosad po mnoho let honil íránského vědce. Právě tuto zprávu retweetnul Donald Trump. Žádná jiná reakce Bílého domu na vraždu jaderného fyzika nepřišla.

List The New York Times s odvoláním na zdroje v amerických tajných službách tvrdí, že za smrtí Fachrízádeha by mohl skutečně stát Izrael.

Nehledě na dost složité vztahy s Íránem vraždu odsoudily úřady SAE a Jordánska. Čína prohlásila, že je „šokována smrtí vědce“, a požádala o vyšetření okolností tohoto zločinu.

Ministr zahraničí Německa Heiko Maas vyzval íránské úřady, aby „zachovávaly klid“ a nevyostřovaly situaci až do příchodu k moci v USA nové administrativy. Vraždu odsoudili také na Ministerstvu zahraničí Ruska.

Zabránit válce

„Přijmou-li Íránci zákon o urychleném rozvoji jaderného programu, zkomplikuje to Bidenovi návrat ke Společnému komplexnímu akčnímu plánu. Tento dokument předpokládá zvýšení úrovně obohacování uranu na 20 procent. „Není to sice zbrojní uran, riziko ale existuje,“ vysvětluje v rozhovoru pro Sputnik analytik Ústavu pro mezinárodní výzkumy MGIMO Andrej Baklickij. „Další hrozba je spojena s odstoupením Teheránu od dohody o zárukách MAAE. To znamená, že inspektoři agentury nebudou moci kontrolovat íránské jaderné objekty.“

Podle názoru odborníka mohou Izrael a USA využít této záminky k útoku proti Íránu. Pochybuje ale o tom, že Íránci návrh zákona schválí. Místní politici chápou, že po schválení tohoto dokumentu zmizí naděje na jednání s Bidenem o obnovení Společného komplexního akčního plánu.

„Dokonce i ajatolláh Chameneí chce, aby ta noční můra se sankcemi pominula. Počítá s tím, že za nového prezidenta USA se situace zlepší, a proto je Íránu nevýhodné bouchnout dveřmi a schválit tvrdé zákony,“ říká Baklickij.

Politolog si myslí, že nehledě na Bidenova prohlášení o ochotě obnovit Společný komplexní akční plán před jeho nástupem do funkce může dojít k dalším provokacím. „Dokud je u moci Trump, protiíránská aktivita Izraele není ničím omezena. Začne-li válka kolem Íránu za Trumpa, USA se do ní zapojí na straně Izraele. Teherán to ví, a proto se pokusí zabránit bojovým akcím až do výměny moci ve Washingtonu,“ uvedl na závěr.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.