„Vyvedeme Nachičevan z obležení a zároveň otevíráme novou dopravní tepnu. Já to udělám. Mohu říci, že z toho budou mít prospěch všechny země," řekl Alijev ve svém projevu k lidu.

Dodal, že Rusko, Turecko, Írán a Arménie se budou moci připojit k novému koridoru.

„V regionu tak může být vytvořena nová platforma pro pětistrannou spolupráci. Jak Recep Tayyip Erdogan, tak Vladimir Putin k tomu přistoupili pozitivně. Tady je naše nabídka. Chceme, aby v regionu nastal dlouhodobý mír," řekl prezident.

Alijev chce také vytvořit nový Lačinský koridor. Současná trasa spojuje Jerevan a Stěpanakert a vede mimo jiné městy přes Lačin. Ázerbájdžánský vůdce navrhuje, aby byl Lačin předán Baku a nová silnice vedena jinudy.

Dohoda o Náhorním Karabachu

Arménie a Ázerbájdžán se koncem září navzájem obvinily z eskalace konfliktu, který trvá od konce osmdesátých let. Všichni účastníci vyhlásili úplnou nebo částečnou mobilizaci, rozpoutaly se boje. Během půldruhého měsíce podnikly strany tři bezúspěšné pokusy o příměří.
V noci na 10. listopadu Rusko, Ázerbájdžán a Arménie podepsaly čtvrtou dohodu, podle které byli ázerbájdžánští a arménští vojáci povinni zastavit válečné akce, zůstat na obsazených pozicích a vyměnit si válečné zajatce. Jerevan se zavázal, že vrátí Baku Kelbadžarský, Lačinský a Agdamský rajón.

V zóně konfliktu byli rozmístěni ruští příslušníci mírových sil. Kontingent, který tvoří jednotky mírové 15. samostatné motostřelecké brigády Centrálního vojenského okruhu, čítá 1 960 vojáků, 90 obrněných transportérů, 380 kusů automobilové a speciální techniky.

V Baku označili dohodu za kapitulaci Jerevanu. Ilham Alijev zdůraznil, že je maximálně výhodná Ázerbájdžánu, a po ukončení vojenské etapy se dá přejít k politickým otázkám.

Pašinjan zase prohlásil, že rozhodnutí o míru pro něj bylo mimořádně těžké, umožnilo však zachovat to, co by Karabach ztratil.