„Vítám skutečnost, že výstavba plynovodu Nord Stream 2 bude pokračovat,“

stojí v prohlášení Ernsta zveřejněném na jeho webových stránkách.

Jedním z hlavních důvodů, proč k obnovení stavby přece jen došlo, je podle něj to, že většina společností zapojených do projektu se nenechala zastrašit USA.

„Přesto některé hrozby amerických sankcí opravdu fungují, jak je patrné z reakce certifikačního orgánu DNV GL,“ dodal Ernst a zdůraznil, že „EU potřebuje účinnější nástroje k úspěšné obraně proti zásahům USA do naší energetické politiky“.

Ernst rovněž poznamenal, že Německo nutně potřebuje plynovod Nord Stream 2.

„Odstoupení od projektu by vedlo ke zvýšení cen plynu a zvětšení dovozu amerického zkapalněného zemního plynu vyrobeného metodou frakování, která je škodlivá pro životní prostředí,“ poukázal Ernst.

„Určitě k tomu dojde, pokud nebude dokončena stavba Nord Stream 2,“ uvedl předseda výboru Německého spolkového sněmu pro ekonomiku a energii Klaus Ernst.

Plynovod Nord Stream 2

Plynovod Nord Stream 2 zahrnuje výstavbu dvou linek plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard kubických metrů plynu ročně od ruského pobřeží přes Baltské moře do Německa. Proti projektu aktivně vystupují USA, které prosazují v EU vlastní zkapalněný zemní plyn, a také Ukrajina a řada evropských zemí. USA vyhlásily loni v prosinci sankce proti projektu a požádaly společnosti, jež se účastnily pokládky potrubí, aby okamžitě zastavily svoji účast. Švýcarská firma Allseas prakticky hned prohlásila, že pozastavuje práci.

USA později sankce rozšířily na společnosti, jež poskytují služby, zařízení anebo financování modernizace nebo vybavení lodí pracujících na projektu.

Plynovod Nord Stream 2 buduje společnost Nord Stream 2 AG s jediným akcionářem, Gazpromem. Evropští partneři, Royal Dutch, Shell, OMV, Engie, Uniper a Wintershall financují projekt z 50 %, tedy v částce 950 milionů eur každý. V současné době se pracuje na dostavbě plynovodu, jehož budování bylo zastaveno po zavedení amerických sankcí.

V polovině listopadu německá vláda znovu promluvila o nepřípustnosti extrateritoriálních sankcí proti projektu. V Berlíně dodali, že budou koordinovat další kroky s evropskými partnery, Evropskou komisí a společnostmi podílejícími se na výstavbě plynovodu.