Čaputová na svém Facebooku dnes veřejnost informovala o tom, že si dnes prostřednictvím online hovoru povídala s Věrou Jourová, místopředsedkyní Evropské komise pro hodnoty a transparentnost, o právním státu a hodnotách, které nás v Evropské unii spojují.

„Konzultovali jsme i stav jednání o novém rozpočtu EU a o Fondu obnovy. Finální dohoda na těchto ekonomických balících je momentálně blokována postojem Maďarska a Polska, které odmítají, aby čerpání evropských zdrojů bylo podmíněno dodržováním principů právního státu,“ uvedla hned v úvodu.

V souvislosti s tím slovenská hlava dodala, že je již dlouho zastánkyní toho, že odpovědnost a výhody z členství v Evropské unii musí jít ruku v ruce. „Nezávislost soudnictví, pluralita médií, boj s korupcí či funkční systém brzd a protivah v uspořádání politické moci jsou principy, na kterých Evropské společenství stojí,“ nechala se slyšet.

Prozradila přitom, že ji Jourová informovala o probíhajících jednáních s Polskem a Maďarskem, které dle jejích slov zatím nepřinesly výraznější pokrok. Doplnila však, že j stále otevřeno několik možných řešení. Podle jejího mínění totiž záleží hlavně na ochotě obou blokujících zemí vybrat si cestu, která co nejméně poškodí ostatní země Evropské unie, a to obzvláště v době bezprecedentní krize.

V závěru svého sdělení na sociální síti se prezidentka SR vyslovila k tomu, jak se její země staví k rozpočtu a zmiňovanému fondu a dodala i pár slov o V4.

„Společenství zemí V4, kterého jsme spolu s Českem, Polskem a Maďarskem členy, je společenstvím čtyř suverénních států. Naše postoje koordinujeme v oblastech, v nichž máme shodu. Tam, kde shodu nenajdeme, vystupujeme samostatně, jako je tomu i v tomto případě. Paní Jourovou jsem ujistila, že pozice Slovenska ohledně rozpočtu a Fondu obnovy je jednoznačná a je sdílená napříč vládou i ústavními činiteli,“ uzavřela toto téma Čaputová.

Koronabalíček a rozpočet

Připomeňme, že přijetí tzv. koronabalíčku i unijního rozpočtu na období 2021 až 2027 brání postoj Polska a Maďarska. Obě země totiž nesouhlasí, aby bylo vyplácení peněz z evropských fondů podmíněno dodržováním principů právního státu, na což naléhá Evropská komise i Evropský parlament.

Oba členské státy před dvěma týdny vetovaly na zasedání velvyslanců členských zemí plánovaný fond koronavirové pomoci ve výši 750 miliard eur (19,8 bilionu korun) i sedmiletý unijní rozpočet ve výši téměř 1,1 bilionu eur (29 bilionů korun). Varšava i Budapešť již delší dobu čelí obviňování ze strany unijních institucí, že porušují zásady právního státu i evropské hodnoty.

Podle zdrojů novinářů v této otázce Maďarsko a Polsko podpořilo pouze Slovinsko. Naopak Praha i Bratislava své partnery ve Visegrádské čtyřce nepodpořila.

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) doufá, že spor nezpozdí vyplácení evropských peněz jednotlivým státům. Uvedl to během diskuze na Pražském evropském summitu. Princip právního státu považuje za jednu ze zásadních hodnot Evropské unie.

„Situace ukazuje, že ne vždy můžeme souhlasit s našimi partnery z Visegrádské čtyřky. Pro Českou republiku je kompromis dosažený německým předsednictvím naprosto přijatelný,“ řekl Petříček.