Teherán tvrdí, že za atentátem na Mohsena Fakhrízadeha stojí Izrael a íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf obvinil Tel Aviv z mezinárodního terorismu. K odvetě ale zatím nedošlo. Generál Šándor však upozorňuje, že pokud to Írán přežene, tak riskuje, že zůstane pod sankcemi i poté, co se v příštím roce ujme prezidentského křesla Joe Biden. Biden přitom v Obamově administrativě stál za jadernou dohodou s Teheránem, od níž současný šéf Bílého domu Donald Trump odstoupil.
„Pokud Írán příliš přežene svoji ‚odvetu‘ za zabití Fakhrízaheda, může riskovat, a o to Izraelcům zřejmě primárně šlo, změnu postoje Bidena a jeho ministra zahraničí vůči jaderné dohodě, a tím pádem zmírnění či plné zrušení sankcí, které zemi silně poškozují. Že může spíše zůstat u slov a činu lokálního významu, jako při zabití Sulejmáního, ukazuje i marginalizováni významu jaderného vědce oficiálními místy,“ uvedl Šándor. „Jedno je jisté. Klid tu dlouho nebude,“ dodává.
Atentát na šéfa Organizace pro výzkum a inovace Mohsena Fakhrízadeha není prvním útokem na íránské vědce, kteří pracují na jaderném programu. V Teheránu si mezitím všímají tiché reakce amerických Demokratů, kteří ve volbách vybojovali prezidentský úřad.
Íránští funkcionáři dále tvrdí, že poslední vražda je spojena s incidentem v zařízení na obohacování uranu v Natanzu, kvůli kterému muselo dočasně přerušit svůj provoz. Podle oficiálních údajů zde došlo k požáru. Podle jiných údajů tam došlo i k výbuchu.
Velitel Íránských revolučních gard po útoku sdělil, že Írán vraždy svých jaderných odborníků vždy pomstil a učiní tak i nyní.
Poté, co začátkem roku Spojené státy zabily velitele íránských speciálních sil Kuds Kásima Sulejmáního v Iráku, íránské ozbrojené síly v odvetné akci provedly raketový útok na americké základny v Iráku. Tehdy bylo zraněno přes sto amerických vojáků.