Český mainstream je dnes pobouřen samotnou skutečností cesty pana Nejedlého do ruského hlavního města. Situaci ještě „opepřil“ požadavek poslance Pirátů Jana Lipavského, aby byl poradci Miloše Zemana odebrán cestovní pas. Návštěvu Martina Nejedlého na pozadí ochlazených vztahů mezi Ruskem a Západem okomentoval pro Sputnik ředitel Centra politických studií Ekonomického ústavu Ruské akademie věd Boris Šmeljov:

V České republice vznikla velmi kuriózní situace, kdy se prezident Zeman řídí určitými zásadami ve vztazích s Ruskem a vláda ČR jinými. Samozřejmě chápeme, že Česká republika je parlamentní republikou, v jejímž čele stojí předseda vlády a vláda, že prezident nemá žádnou reálnou moc. Existence rozdílů v zahraniční politice mezi prezidentem a předsedou vlády, prezidentem a parlamentem není v evropských zemích ojedinělá. Ale v kontextu současné mezinárodní situace je zaměření Miloše Zemana na rozvoj vztahů s Ruskem, proti konfrontaci s Kremlem, kterou EU a NATO kultivují, rozhodně překvapivé svou odvahou, neboť Česká republika zaujímá vůči Rusku tvrdý postoj. Případ odstranění pomníku maršála Koněva v Praze je toho názorným příkladem, nemluvě o řadě špionských a dalších skandálů, které náš vztah do jisté míry zmrazily.

Dualismus české zahraniční politiky vede k absurdním situacím, kdy o cestě Martina Nejedlého do Moskvy nebylo informováno ani Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, ani české velvyslanectví v Rusku. Je to vůbec normální, i když jde o parlamentní republiku?

Je to samozřejmě nonsens, ale taková je realita. Zeman je člověk, řekl bych, tvrdohlavý, vědom si své politické váhy. Nezapomeňte, že byl zvolen přímým hlasováním občanů. Jeho národní mandát mu dává právo pokračovat ve svém kurzu, včetně zahraniční politiky. Myslím, že pan prezident chápal, že vysláním Martina Nejedlého do Moskvy vyvolá politický konflikt, politický skandál, ale ... šel do toho, myslím, vědomě. Cíl je pro něj důležitější. Český prezident tak v podstatě dává signál Moskvě: jsme připraveni hledat způsoby, jak normalizovat vztahy nejen po linii Rusko-Česká republika, ale také mezi Ruskem a Západem. Všimněte si, že Miloš Zeman není v tomto úsilí sám. Známe spoustu západních politiků, kteří mají stejný názor, ale bohužel nyní neurčují celkovou politickou linii ve vztazích s Ruskou federací. Někdo řekne: Rusko ani nepotřebuje žádné dobré vztahy se Západem, potřebuje jen připoutat k sobě zemi energetickými zdroji, podrobit si ji, zatáhnout ji do své politiky. To je špatná, mylná představa! Mohu vás ujistit, že mezi Rusy, politickými elitami země, je mnoho lidí, kteří inklinují k čestným partnerským vztahům se západním světem. Zkrátka, na první pohled se zdá, že dochází ke konfrontaci mezi Ruskem a Českou republikou, ale ve skutečnosti se ukazuje, že existuje i druhá vrstva - touha po spolupráci a vzájemném porozumění. Miloš Zeman zosobňuje tuto druhou vrstvu.

Český mainstream však na kroky svého prezidenta pohlíží jinak. Známý komentátor Martin Fendrych například píše, že „závislost Zemana na Moskvě už nelze nevidět“.

O žádné závislosti Miloše Zemana na Rusku však vůbec nemůže být řeč. Nic nám nedluží a my mu nejsme ničím zavázáni. Ano, chováme se k němu s úctou, kterou si tento velký politik, řekl bych historická osobnost, zaslouží. Podle mého názoru mýtus o „závislosti na Kremlu“ prosazuje česká propaganda s cílem pomlouvat politiku prezidenta země. Co jiného mohou proti němu namítnout? Kde jsou kompromitující materiály, fakta, například úplatkářství? Nic takového neexistuje ani náhodou. Pro některé lidi je těžké si představit, že existují politici, kteří striktně dodržují své vlastní zásady. Jak primitivně jsou někdy hodnoceni političtí oponenti, takoví, kteří se vymykají obecnému trendu zavedenému Bruselem a NATO.  Ještě nedávno pršela na Donalda Trumpa stejná obvinění ze „závislosti na Kremlu“. Kde jsou tito žalobci dnes? Jejich hlas utichl, protože kompromitující materiál na prezidenta USA nikdy nenašli.

Je známo, že pan Nejedlý dlouho pracoval v Moskvě, že má vynikající kontakty v Rosatomu. Česká média s jistotou spojují jeho současnou návštěvu Moskvy s přáním Ruska účastnit se tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany, proti čemuž aktivně vystupuje česká bezpečnostní služba. Snaží se v zájmu české bezpečnosti vyřadit z tendru ruské a čínské firmy. Myslíte si, že téma dokončení Dukovan může být probíráno během návštěvy Martina Nejedlého v Moskvě?

Myslím, že se o tom bude určitě hovořit, protože Rusko by se samozřejmě chtělo soutěže zúčastnit. Mezi firmami však existuje konkurence a někteří lidé opravdu chtějí z trhu vyhodit tak silného konkurenta, jako je Rosatom. Vítězství ruského koncernu by zajistilo pevnou obchodní spolupráci mezi Ruskem a Českou republikou v oblasti jaderné energie na mnoho dalších let. Hovořím o servisu, opravách, v případě potřeby i dodávce paliva. Taková spolupráce bude mít i politické důsledky, tj. nevyhnutelné sblížení. Takže rozruch kolem dokončení Dukovan, všechny ty rozhovory o údajném ohrožení bezpečnosti České republiky v případě vítězství Rosatomu jsou pouze kouřovou clonou. Sázky v této hře jsou mnohem vyšší.

Ačkoliv pokud, jak požaduje BIS, dva z pěti účastníků výběrového řízení budou vyhozeni, Česká republika prohraje, zbývající hráči začnou zvyšovat cenu ...

Je to abeceda, ale ve velké geopolitické hře ustupují komerční zájmy do pozadí. „Zvítězíme za každou cenu,“ jak se zpívá v písni ze slavného ruského filmu.

Příjmení Nejedlý není Rusům cizí, symbolizuje kulturní vazby našich národů. V Moskvě je dokonce náměstí, které nese jméno slavného Zdeňka Nejedlého, českého historika, literárního kritika, muzikologa, překladatele Puškina, Čechova, Gogola. A teď přijíždí do Moskvy Martin Nejedlý ...

Tato návštěva nepřinese žádné zásadní změny v současné povaze kontaktů mezi Ruskem a Českou republikou. Ale dává naději na změnu. Řekl bych, že se jedná o malou světlou linku na bohužel temném obrazu současných rusko-českých vztahů.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.