Připomeňme, že lídři Polska a Maďarska minulý týden vetovali unijní rozpočet na období 2021-2027 a finanční balíček pomoci pro ekonomiky v době pandemie v hodnotě 750 miliard eur. Důvodem bylo, že nesouhlasí s nedávno přijatým unijním pravidlem, že vyplácení peněz z evropských fondů musí být podmíněno dodržováním principů právního státu.

Postoj Maďarska a Polska následně vyvolal bouřlivou reakci u jejich partnerů ve Visegrádské skupině v České republice a na Slovensku, kteří příští rozpočet a plán obnovy naopak podpořili. Dnes mluvčí prezidentky SR Martin Strižinec informoval agenturu TASR o tom, jak Čaputová vnímá situaci.

„Výsledkem postoje Maďarska a Polska je, že státy Evropské unie, včetně Slovenska, nebudou moci čerpat finanční prostředky na obnovu jejich ekonomik po krizi,“ řekla slovenská prezidentka.

Prostředky EU tedy podle Čaputové nebude možné využívat na reformu školství, na zavádění moderních technologií ani na zlepšení ochrany životního prostředí či modernější, zelenější ekonomiku, která je šetrnější vůči životnímu prostředí.

„Dodržování právního státu je jedním ze základních pilířů hodnot Evropské unie a bez jeho dodržování nemůže být možné ani čerpat výhody členství,“ upozornila Čaputová.

Prezidentka rovněž dodala, že země V4 i přes veškerou snahu koordinovat své postoje v různých oblastech nemusí vždy najít shodu, a proto zřejmě mají v takových případech právo samostatně vystupovat.

„Společný postoj zemí V4 však nesmí jít na úkor zájmů Slovenské republiky a jejích občanů,“ poznamenala.

Čaputová pak vyjádřila naději, že shodu se konečně podaří najít.

„Věřím, že se v dalších jednáních podaří dosáhnout dohody, která zajistí, že rozpočet EU i plán obnovy EU budou schváleny a Slovensko bude moci začít čerpat prostředky na obnovu naší ekonomiky,“ řekla.

Slovensko však podle ní neudělá takové kompromisy, které by byly úkor dodržování standardů právního státu a jejich ochrany. Čaputová totiž trvá na tom, že to je nepopiratelná hodnota, která nepochybně musí platit na území celé EU.

Čaputová následně oznámila, že právě o tomto tématu bude v pondělí 30. listopadu telefonicky hovořit s místopředsedkyní Evropské komise (EK) pro hodnoty a transparentnost Věrou Jourovou.