Ochlazení klimatu vedlo ke snížení hladiny moře, v důsledku toho zůstalo méně pobřežních zón vhodných pro dospívání mláďat megalodona. Závislost mořských dravců na „školkách“ ovlivnila zmizení druhu, který existoval na Zemi 20 milionů let. Uvádí se v příspěvku zveřejněném v časopise Biology Letters.

Mladí megalodonové potřebovali k dospívání 25 let. Dospělí jedinci dosáhli délky 18 metrů, což je trojnásobně více, než mají největší bílí žraloci.

Megalodon byl nejvyšší dravec a neměl přirozené nepřátele, jeho mláďata však byla zranitelná před jinými dravci, včetně jiných žraloků. Ve své nové práci vědci ukázali, že oblasti kontinentálních šelfů o poměrně malé hloubce byly ideálním místem pro jejich dospívání.

Paleontologové objevili místo podobné školky u východního pobřeží Španělska v provincii Tarragona. Je to nehluboký záliv s teplou vodou, velkými korálovými útesy a velkým množstvím různých druhů mořských živočichů, včetně ryb, rejnoků, savců, žraloků a bezobratlých. Tady byly nalezeny menší zuby mladých megalodonů. Další eventuální školky se nacházely u pobřeží USA, Peru, Panamy a Chile.

Ochlazení klimatu způsobilo, že mnozí živočichové, jež sloužily potravou pro megalodony, se adaptovali na studené vody, a samotní superdravci zůstali v teplejších oblastech, kde museli bojovat s velkými bílými žraloky o zbytky potravy. Kvůli růstu ledovců se snížila hladina moře, což způsobilo zmizení mnoha školek a definitivní vymření megalodonů.