Záporný postoj EU vůči Turecku byl potvrzen mj. v průběhu čtvrteční online konference ministrů zahraničí unie, vysoký představitel Unie Josep Borrell přitom zdůraznil, že chování Turecka „prohlubuje propast, která ho odděluje od Evropy“ a že návrat ke kladné agendě předpokládá „radikální změnu ve vzájemných vztazích“.

Když mluvil o stavu turecko-evropských vztahů, o pravděpodobnosti zavedení sankcí a o krocích, které má podniknout Ankara, Mercan zdůraznil, že vztahy Turecka a Bruselu prožívají těžkou krizi, která má jiný ráz než všechny předchozí.

„Ve světle posledních událostí máme proces, v němž se proplétají vnitro a zahraničněpolitické faktory. Řada vnitropolitických aspektů se odráží na vztazích Turecka a EU. A má to svou únosnost, která se v poslední době stále častěji zkouší. Je to jasně vidět ve vztazích Turecka s Francií a Německem, což bezprostředně ovlivňuje celkové vztahy EU a Turecka,“ vysvětlil Mercan.

Připomenul, že před předchozí schůzkou předáků EU se očekávalo schválení analogických rozhodnutí o sankcích, v konečném důsledku k tomu ale nedošlo. Podle jeho názoru je pravděpodobné zavedení řady sankčních opatření vůči Ankaře, když ale k tomu dojde, bude nejspíše řeč o opatřeních malého nebo středního rozsahu.

„Situace ve vzájemných vztazích se dnes ještě více zkomplikovala. Jde o to, že z hlediska Bruselu začalo Turecko v poslední době provádět politiku zjevného distancování od evropských pozic. Poslední nejvýraznější epizoda byla spojena s Kyprem – otevření pro veřejnost dříve zavřené čtvrti Maraş (Varosha) a návštěva prezidenta Erdogana – zasadila tvrdou ránu vztahům s EU. Turecko má vlastní pozici, kterou metodicky uplatňuje. Zatím nevyvolává tato pozice kladný ohlas, Turecko podniká vlastní kroky a EU stále více kritizuje Turecko. S ohledem na to je pravděpodobné zavedení sankcí vůči Ankaře na nadcházejícím summitu. Alespoň takové země, jako jsou Řecko a Francie, mohou zařadit na pořad dne otázku sankčních opatření,“ zdůraznil Mercan.

Na otázku o tom, jaké kroky má Turecko podniknout před summitem EU a po něm, Mercan odpověděl: „Turecko musí pracovat na novém modelu rozvoje vztahů s EU, který by je přivedl k určitému standardu. Vzájemná nedůvěra vyhrotila situaci. Je zřejmé, že obě strany nesou jistou odpovědnost v tomto procesu. O co se může podobný model opírat? Existuje takový pojem jako diferencovaná integrace. Podle něho se členské země a země ucházející o členství adaptují společné politice v souladu se svým potenciálem. Týká se to také Turecka.“

„Například Turecko není dnes plnoprávným členem EU, je ale přitom členem Celní unie. Je nutné pochopit, jak můžeme oživit vztahy obou stran v tomto plánu. Je důležité rovněž vytknout tuto otázku před závorku rozporů ve východním Středomoří a na Kypru. Spolupráce mezi Tureckem a EU může probíhat v poměrně „klidných“ oblastech – ve vědeckotechnické sféře a v oblasti ochrany životního prostředí a zdravotnictví. Když se bude rozvíjet spolupráce s Bruselem v takových oblastech, zváží členské země EU všechny důvody, než přijmou nějaké záporné rozhodnutí o Turecku,“ řekl v závěru Sezgin Mercan.