„Byla posouzena práce ruských mírových sil v oblasti Náhorního Karabachu a další kroky ohledně poskytování humanitární pomoci obyvatelstvu. Kromě toho se hovořilo o otázkách ekonomické integrace a odblokování dopravních cest v regionu,“ uvádí se.

Vladimir Putin diskutoval s vůdci Arménie a Ázerbájdžánu o výsledcích návštěvy ruské delegace v Jerevanu a Baku, jakož i o průběhu dodržování požadavků o Náhorním Karabachu.

„Prezident RF Vladimir Putin telefonoval s předsedou vlády Arménské republiky Nikolou Pašinjanem a prezidentem Ázerbájdžánu Ilhamem Alijevem. Podrobně byly projednány výsledky cesty ruské meziresortní delegace do Jerevanu a Baku, která se uskutečnila 21. listopadu, stejně jako průběh dodržování ustanovení z 9. listopadu,“ uvádí se.

Karabašský konflikt

Lídři Ruska, Ázerbájdžánu a Arménie Vladimir Putin, Ilham Alijev a Nikol Pašinjan podepsali 10. listopadu společné prohlášení o úplném zastavení válečných akcí v Náhorním Karabachu. Arménský premiér Nikol Pašinjan přiznal, že tato dohoda byla pro něho mimořádně těžkým rozhodnutím.

Prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev označil podepsání tohoto dokumentu za kapitulaci Arménie. Podle jeho slov je dohoda pro Baku nanejvýš výhodná, vojenská etapa je nyní ukončena a lze přecházet k řešení politických otázek.

V souladu s tímto prohlášením bude řadu rajónů kontrolovat Ázerbájdžán, strany si vymění válečné zajatce a podél kontaktní linie a Lačinského koridoru, který spojuje Karabach s Arménií, budou rozmístěny ruské mírové síly.

Má být rovněž zřízen koridor mezi Ázerbájdžánem a Nachičevanskou autonomní republikou.

Konflikt v Náhorním Karabachu začal v únoru 1988, kdy autonomní oblast Náhorní Karabach oznámila odtržení od Ázerbájdžánské SSR. V důsledku ozbrojené konfrontace v letech 1992–1994 ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi sousedními regiony. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci Minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy - Ruskem, USA a Francií.