Své stanovisko Chmelár argumentuje tím, že tito dotyční politici pocházejí totiž z toho nejmilitantnějšího křídla bývalé Obamovy administrativy a nyní získají ještě větší vliv.

Chmelár připomněl, že na rozdíl od všech svých předchůdců za posledních 40 let tomu Biden rozumí a má za sebou dlouhou kariéru podpory všech forem vojenských agresí, od zdlouhavé okupace Afghánistánu přes válku v Iráku až po schvalování tvrdého postupu Izraele vůči utlačovaným Palestincům.

„Přestože v kampani tvrdil, že chce ‚navždy ukončit války‘, mnohé z nich pomáhal rozpoutat. Přestože tvrdil, že je proti válce v Jemenu, jako viceprezident v Obamově administrativě ji podporoval. Přestože obviňoval Trumpa z rasismu, podle asijských komunit v USA je jeho rétorika vůči Číně rasistická,“ přichází s varováním publicista.

Příštího ministra zahraničí USA Antonyho Blinkena Chmelár označil za to nejhorší, co si mohli demokraté vybrat. Svůj názor odůvodnil připomínkou, že Blinken má pověst nejfanatičtějšího zastánce tzv. humanitárních intervencí, když v různých funkcích podporoval všechna americká vojenská dobrodružství za posledních dvacet let.

„A nejen ty. Jako mladý muž obdivoval prezidenta George Bushe staršího, který v roce 1990 vtrhl do Panamy a svrhl tamního vůdce, což je z hlediska mezinárodního práva nelegální vojenská agrese. Byl to on, kdo jako zástupce poradce pro národní bezpečnost v roce 2011 navrhl rozšířit bezletovou zónu nad Libyí na protiprávní pozemní vojenskou intervenci s katastrofálními následky. Vlivný novinář Robert Wright o něm napsal, že je to liberální intervencionista, který upřednostňuje vojenské akce před diplomacií a expanzivní politiku provokující Rusko a Čínu před dohodami,“ pokračuje ve svých argumentech autor statusu.

Následně Chmelár okomentoval budoucí ředitelku amerických zpravodajských služeb Avril Hainesovou. Podle jeho slov se jedná o spoluautorku politiky dronů – cílených atentátů po celém světě, které mají na svědomí mnoho civilních obětí.

„Časopis The Newsweek o ní v roce 2013 napsal, že od roku 2011, kdy se stala právní poradkyní Rady národní bezpečnosti, vydávala posudky, koho je možné ‚legálně‘ zavraždit. Před dvěma lety Hainesová rozzlobila levicové křídlo Demokratické strany, když podpořila Ginu Haspelovou na post ředitelky CIA. Haspelová je totiž ve Spojených státech ostře kritizována za svou roli v době, kdy vedla věznice CIA, v nichž docházelo k mučení. Levice ji kritizuje i za velmi sporné a pochybné obchody,“ podoktl Chmelár.

Žádné náznaky, že by se tomu Evropa chtěla bránit

Autor neopomenul ještě nepotvrzenou kandidátku na ministryni obrany USA Michèle Flournoyovou. Uvedl, že je členkou představenstva několika vojenských dodavatelů, zakládala militantní think-tank Centrum pro novou americkou bezpečnost, který získává značnou část finančních prostředků ze zbrojních korporací.

„Jako náměstkyně ministra obrany USA v roce 2011 byla hlavní politickou podporovatelkou vojenského zásahu v Libyi, podporuje okupaci Afghánistánu a důrazně se postavila proti odsunu amerických vojsk z Iráku,“ doplnil slovenský historik.

Nakonec došla řada na Jakea Sullivana, nového poradce pro národní bezpečnost.

„I on se podílel na agresivní politice vůči Libyi a Sýrii v týmu Hillary Clintonové,“ připomněl minulost politika Chmelár.

V závěrečné části svého komentáře publicista odkazuje na slavného amerického vědce, myslitele, emeritního profesora lingvistiky Noama Chomského, který vnímá Donalda Trumpa jako sociopatického maniaka, který je schopen rozpoutat občanskou válku, pokud nevyhraje.

„Jeho prezidentský mandát označil za nejhorší, jaký kdy zažil, a to je mu již 91 let a pamatuje si všechno od Velké hospodářské krize přes shození bomby na Hirošimu a Nagasaki, válku ve Vietnamu, aféru Watergate až po 11. září 2001 a intervence na Středním východě,“ poznamenal k životopisu Chomského slovenský publicista.

Americký vědec, který je lidskoprávním aktivistou, má podle Chmelára obavy z těch, koho nominoval do nové vlády Joe Biden.

Slovenský publicista má strach z toho, že americká diplomacie nedokáže vygenerovat nic jiného než fanatiky, kteří upřednostňují válku před diplomacií, pilné žáky bývalé šéfky americké diplomacie Madeleine Albrightové. Ta se svého času ptala, načež máme armádu, když ji nepoužíváme.

„Je to nemocné impérium, které nás už nedokáže nic naučit, ale které má stále dost sil na to, aby nás stáhlo ke dnu. Neexistují žádné náznaky, že by se tomu Evropa chtěla bránit. Cesta k novým válkám je tak otevřená,“ nakreslil černý scénář Chmelár v závěrečné části svého příspěvku.