Ke startu došlo z kosmodromu Wen-čchang na ostrově Chaj-nan v Čínské lidové republice. Pokud bude mise Čchang-e 5 úspěšná, bude to první mise od konce 70. let minulého století, která na Zemi dodá regolit. Dříve se to povedlo pouze Sovětskému svazu a Spojeným státům.

Nosná raketa byla do města Wen-čchang přepravena ještě na konci září, poté provedli odborníci komplex přípravných prací, včetně finální instalace a nezbytných zkoušek, a minulý týden byla raketa bezpečně dopravena na startovací rampu číslo 1 kosmodromu Wen-čchang.

Sonda Čchang-e 5 měla být původně vypuštěna na konci listopadu roku 2017, ale kvůli havárii nosné rakety Dlouhý pochod 5 v červenci roku 2017 musela být mise odložena. Později byla naplánována na rok 2019, ale i tehdy byla odložena.

Další čínské úspěchy

Připomeňme, že 4. září Čína úspěšně vypustila vlastní zkušební znovupoužitelnou vesmírnou loď. Informovala o tom Čínská národní vesmírná agentura (CASC). K vypuštění z kosmodromu Ťiou-čchüan byla použita nosná raketa Šen-ťien 2F (či Dlouhý pochod 2F). Po dvoudenním letu přístroj úspěšně přistál 6. září na stanoveném místě.

Ve druhé polovině července Čína vypustila svou první kosmickou sondu na průzkum Marsu Tianwen-1 (Otázky k nebesům 1). Stroj s přistávacím modulem a průzkumným vozítkem vynesla do vesmíru raketa Dlouhý pochod 5, která startovala z kosmického střediska Wen-čchang. Podle předběžných výpočtů kosmické sondě potrvá sedm měsíců, než se k Marsu dostane.

Čínská mise předpokládá vystoupení na oběžnou dráhu Marsu, přistání a pohyb po povrchu planety. První údaje sonda na Zemi předá v roce 2021. V případě úspěchu vědci dokáží prozkoumat atmosféru, reliéf, geologické charakteristiky a specifika magnetického pole, což pomůže k získání klíče k vyřešení záhady původu a evoluce rudé planety a celé sluneční soustavy.

Zároveň hlavním cíle mise je nalezení na Marsu možných příznaků života a také pomoc vědcům v pochopení, jestli se podmínky na planetě mohou v budoucnu změnit tak, aby byla obyvatelná lidmi.

Start stanice E-8-5 k Měsíci s nosnou raketou Proton-K z kosmodromu Bajkonur dne 14. června 1969 skončil neúspěchem kvůli havárii na startovacím bloku D. O měsíc později úspěšně odstartovala stanice Luna-15. Ta ale havarovala při pokusu o přistání na Měsíci 21. července, ve dnech, kdy Američané poprvé přistávali v pilotované lodi na Měsíci.