A zuří Soros…

Tak jako jsem zahájil ihned po volbách amerického prezidenta svůj miniseriál „Půjde to bez krve?…Těžko“ a další pokračování očekávám někdy v polovině prosince, kdy se věci možná přitvrdí a nebo třebas i uvolní (já nevím), stejný historický dopad zřejmě bude mít střet Maďarska a Polska ohledně jejich odmítnutí začlenění podmínky „právního státu“ pro čerpání dotací, kterým ovšem blokují schválení sedmiletého rozpočtu celé EU stejně jako plánu obnovy.

Argumenty Polska a Maďarska, zejména ty racionální jsou v podstatě nenapadnutelné. Už předem jsou oba státy brány jako odsouzení a mají pravdu, že rozhodování bude výlučně politické a dáno politickou většinou zejména lidovců a socialistů, kam prostě ani Polsko a fakticky ani Maďarsko nepatří.

Jestliže Orbán říká, že zakotvení podmínky „právního státu“ je předem sankcí za nepřijímání migrantů, je dobré v této souvislosti konstatovat, že známý podporovatel barevných revolucí, vášnivý odpůrce Trumpa, Putina i Číny a ještě vášnivější milovník migrantů Soros jednak v poslední době vyzval, aby státy, které nepřijmou migranty byly trestány a pokud jde o nesouhlas Maďarska a Polska se zmíněnými rozpočtovými dokumanty, bouří, že podle něj Evropská unie nesmí ustoupit ani o píď i za cenu, že by žila v rozpočtovém provizoriu.

Tak jako neuznání prohry prezidentem Trumpem je označováno za největší zlom v politickém životě USA, zcela hození vidlí do rozpočtových dokumentů je zjevně největším rozkolem v životě EU možná od jejího vzniku.

Překvapivé a minimálně nepředvídavé je chování Andreje Babiše, který si snad neuvědomuje, že Česko bude dalším na řadě a návrh za zkoumání právního státu dokonce předloží eurokomisařka Jourová.

Rád na tomto místě výběrově ocituji a parafrázuji dnešní článek v Právu vynikajícího politiloga, bývalého náměstka ministra zahraničních věcí a velvyslance ve Francii Petra Druláka, který na margo uvedeného problému uvádí, že Komise pod vedením eurokomisařky Jourové „očividně nestačí na daňové ráje uvnitř EU díky nimž bohaté Nizozemsko (mimochodem jeden z největších bojovníků za začlenění podmínky právního státu), Lucembursko či Irsko odsávají prostředky mimo jiné i z chudší střední Evropy.“

A pozor Česko, pozor pane premiére: „Komise se pokud jde o Česko pozastavuje nad netransparentností vlastnictví médií, že novináři jsou uráženi a hrůza hrůz migrantské a genderové nevládky nejsou oblíbené.“ A Drulák uzavírá: „Dává tím najevo, že jí vůbec nejde o právní stát. Prosazuje vizi společnosti, v níž nemá vládnout demokracie, nýbrž soudcokracie, progresivistická médie a nevládky.“ – konec citátu.

Kritika Evropské unie je u nás obvyklá. Často je jalová, leckdy nedomyšlená. Ale zrovna v této otázce jde o samotnou podstatu toho, zda převáží ideologická totalita spojená s trestáním jiných než politické většině přijatelných názorů.

Ano jde i o nás…

Půjde