V době studené války existovala jedna zkratka, kterou znali námořníci ponorek všech zemí: SOSUS (SOund SUrveillance System, neboli Zvukový Sledovací Systém). V očekávání „invaze“ sovětských ponorek do Atlantiku byla podél hranice Faerských ostrovů a Islandu zřízena síť echolotů, které měly objevit všechny nepřátelské ponorky.

Síť se jmenovala SOSUS a mělo se za to, že žádná ponorka, bez ohledu na to, jak moc byla či nebyla hlučná a rychlá, nedokáže tuto hranici nepozorovaně překonat. A jakmile by byla zaregistrována, začaly by ji pronásledovat spojené protiponorkové síly USA a NATO, jež tenkrát neměly obdoby. V SSSR ale tenkrát neexistovalo nic podobného, i když jistý výzkum a práce v této oblasti probíhaly.

V roce 2016 list Izvěstija napsal, že „ ruské ministerstvo obrany zahájilo rozmístění unikátního ponorného systému hydroakustického sledování, který dokáže udělat „transparentními“ celé oblasti Světového oceánu. Systém se měl jmenovat Harmonie. 

Média se ale, jak je zvykem, unáhlila. Dnes máme rok 2020, avšak o založení této informační sítě se nemluví, i když probíhají práce na prototypech jejích částí.

Proč se stanice na dně budou učit „blufovat“?

A o jaké systémy se má vlastně jednat? Předpokládá se, že se Harmonie bude skládat ze sítě autonomních stanic na mořském dně, které zajistí fungování systémů odposlouchávání mořských hlubin. Tyto stanice budou shromažďovat, zpracovávat a vysílat informace o všemožných objektech, čili nejen o ponorkách nebo lodích, ale také o letadlech a vrtulnících.

Jde o to, že na dně je toho hodně slyšet, včetně toho, co se děje nad vodou. Kromě odposlouchávání dokážou podobné stanice provádět aktivní echolokaci podezřelých objektů, a to v režimu inkognito. Schéma vypadá přibližně takhle: jedna stanice vysílá zvukový impuls, což ji demaskuje, avšak další stanice poslouchají odraz zvukového impulsu a společně určují polohu a možná dokonce konfiguraci podezřelého objektu.

Vyslání informací do ústředny systému se zřejmě bude konat ze speciálních vynořujících se bójí přes družici, anebo po kabelových trasách na mořském dně.

Síť těchto stanic může zahrnout velké oblasti o ploše tisíců kilometrů čtverečních. Jinými slovy, sledováním budou „pokryté“ všechny důležité oblasti, například Severní ledový oceán, jeho moře, zálivy a průlivy.

Harmonie jako středisko pro akumulaci dat

Ve vývoji tohoto informačního systému budou pravděpodobně použity nejen umělé družice, ale také pozemní střediska pro vysílání informací. S ohledem na dnešní úroveň rozvoje komunikačních prostředků se může stát informačním střediskem a retranslátorem informačních toků každá loď anebo dokonce letadlo vybavené příslušným radiovým zařízením.

Nejde samozřejmě o jednoduché vysílačky, ale o digitální vysílání kódovaných zpráv prostřednictvím vysokofrekvenčního kanálu. Podle článku v listu Izvěstija se má ústředna systému Harmonie nacházet na souostroví Nová země v Severním ledovém oceánu. Do této ústředny budou proudit všechna data o situaci pod vodou v oblasti působení systému. Na základě těchto dat bude možné vyslat na odpor zjištěné hrozbě do té nebo jiné oblasti buď protiponorkové letectvo, anebo lodě či ponorky.

A nejen to, podobná síť může posloužit jako základ pro sběr dat, ale i pro koordinaci aktivit ponorek a budoucích automatických neobývaných ponorných přístrojů.

Rusko má nyní „podmořskou CIA“

Očekávalo se, že práce na „Harmonii“ začnou v roce 2020, ale po vlně publikací před čtyřmi lety se téma mírně uklidnilo. I když nelze říci, že neexistovaly žádné publikace. Například v roce 2019 napsal časopis Popular Mechanics, že do systému Harmonie by mohla být zapojena jaderná ponorka K-329 Belgorod (projektu 09852).

A v dubnu 2020 byla Ministerstvu obrany Ruské federace předána oceánografická výzkumná loď projektu 20183 Akademik Alexandrov, postavená (pozor!) na objednávku Hlavního ředitelství hlubokovodního výzkumu Ministerstva obrany RF. Někdo z ruských odborníků nazval tuto loď „podmořská CIA“.

Existuje názor, že práce na mořských šelfech, instalace měřicího zařízení na dně a pátrací a záchranné operace jsou pouze oficiálně deklarovanými úkoly lodě Akademik Alexandrov, ale ve skutečnosti je možné se na její výstavbu dívat také v kontextu projektu Harmonie. Zatím však nelze tyto domněnky ani potvrdit, ani vyvrátit.

V těchto dnech jsem v jednom z telegramových kanálů věnovaných vojenským tématům narazil na článek s názvem „Kompozitní cesta pro přenos informací robotickým systémům v severních mořích.“ 

Článek byl uveřejněn v ruském vědeckotechnickém časopise Technika komunikačních prostředků již v roce 2019 a obsahuje zajímavá schémata ilustrující možnou koncepci budování jednotného digitálního automatizovaného komunikačního systému Ozbrojených sil RF.

Pozor, roboty!

Zdálo by se, že zde mluvíme o jakýchsi technických otázkách organizace komunikace, které, pokud souvisejí s obrannými systémy, tak velmi nepřímo, ale domnívám se, že tomu tak není. Podle mého názoru máme před sebou první důkazy o práci na zcela nových metodách podmořského boje, v jehož rámci ruské ozbrojené síly budou používat námořní robotické systémy, jejichž vytváření teprve začíná.

Budoucí námořní autonomní bezpilotní stroje budou schopny řešit zcela různé úkoly:

1. Autonomní bezpilotní stroj Klavesin-2R-PM bude shromažďovat zpravodajské informace a kontrolovat potopené objekty.


2. Úkolem bezpilotní jaderné ponorky Cefalopod bude zničení nepřátelských ponorek.


3. A nejznámější a nejpopulárnější projekt - komplex Poseidon 2M39 zaútočí na pobřežní cíle silnými termonukleárními hlavicemi.

Opět musíme dodat, že ruský vojensko-průmyslový komplex nejdále pokročil při vývoji Klavesinu - na ostatních systémech probíhají výzkumné a zkušební práce. Čeká je testování a teprve potom začne průmysl vyrábět skutečné stroje. Nicméně s uvedením do provozu nového námořního systému pro monitorování podvodní situace, spolu se systémem přenosu dat a vytvořením jednotného informačního prostoru, budoucí ruské podmořské roboty budou moci začít pracovat téměř v jakémkoliv místě světového oceánu téměř autonomně.

„Ruský SOSUS“ k vítězství v podmořských bitvách budoucnosti

Mohlo by to vypadat přibližně takto. Systém kontroly situace Harmonie, tedy „ruský SOSUS“, poskytuje informace o průniku nepřítele do chráněné oblasti. Systém pro přenos informací o cílech a povelech informuje Cefalopoda, který se nachází v pohotovostním režimu, o nebezpečí. A ty začnou jednat a vyměňovat si informace jak mezi sebou, tak i s velitelským centrem Harmonie.

Lze si však položit otázku: znamená to, že budoucí bojové roboty budou muset být někde poblíž hladiny oceánu, aby zachytily potřebný informační signál a začaly jednat? Není to nutné. Soudě podle popisu bude nový komunikační systém (pravděpodobně vícestupňový) zahrnovat bezpilotní podvodní přístroje, které budou schopny „doručit“ informace bojovým robotům umístěným ve velkých hloubkách. Ano, to poněkud zpomalí jejich přijímání rozkazu, což z hlediska rozsahu velké protiponorkové operace zřejmě není podstatné.

Takové mohou být podmořské bitvy budoucnosti. A jejich základy jsou již nyní položeny.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.