Upřesnil, že takové rozhodnutí bylo učiněno 17. listopadu na jednání o zahraniční politice za účasti běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka.

„Byla projednávána naše odvetná opatření v souvislosti s těmi kroky, které podnikli evropští partneři asi před týdnem. Víte, že Evropská unie zavedla další sankce proti 15 lidem. Dnes, když jsme diskutovali o této situaci, jsme byli nuceni konstatovat, že také rozšíříme naše sankční seznamy fyzických osob, které budou zahrnovat zástupce vedení Evropské unie, vedení řady evropských států,“ sdělil běloruský ministr zahraničních věcí Vladimir Makej.

Sankce EU proti Bělorusku

2. října zavedla EU individuální sankce proti řadě běloruských úředníků a obvinila je z padělání prezidentských voleb a násilí proti demonstrantům. Celkem se pod sankce dostalo 40 lidí, především jsou to příslušníci ozbrojených sil a zástupci volebních orgánů Běloruska. Později EU zveřejnila druhý sankční seznam, na němž je i prezident Lukašenko.

Osobám na seznamu je zakázán vstup do zemí EU. Sankce rovněž zahrnují zmrazení aktiv v EU a zákaz poskytování finančních prostředků.

Ve čtvrtek se ministři zahraničí EU dohodli, že budou pracovat na novém, již třetím sankčním seznamu, na němž by se měly nacházet organizace.

Situace a prezidentské volby v Bělorusku

Připomeňme, že dne 9. srpna v Bělorusku proběhly volby prezidenta. Podle informací Ústřední volební komise v nich zvítězil Alexandr Lukašenko, který řídí zemi už přes 26 let. Lukašenko získal 80,08 % hlasů. Druhé místo obsadila Světlana Tichanovská s 10,09 %. Opozice však výsledky voleb neuznala. Lukašenko se později nechal slyšet, že navrhoval opozici přepočet hlasů, ta na to však nepřistoupila.

Kvůli prezidentským volbám však začaly v zemi velké nepokoje. Demonstranti každý večer vycházeli do ulic na neschválené protestní akce. V hlavním městě demonstranti stavěli barikády a odmítali se rozejít, při jejich rozhánění policisté používali vodní děla, slzný plyn, zábleskové granáty a gumové projektily. Několik demonstrantů zahynulo, mnoho lidí včetně příslušníků bezpečnostních složek bylo hospitalizováno.

Protestní akce pokračují až dodnes a ty největší se konají o víkendech. Kromě toho příznivci Lukašenka, jehož inaugurace se konala 23. září, pořádají vlastní akce, zejména ve formě různých průvodů apod.

Evropská unie výsledky voleb v Bělorusku neuznala a odsoudila „násilí vůči účastníkům pokojných protestních akcí“.