Niedermayer začal své zamyšlení tím, že si v tyto dny připomínáme a oslavujeme pád komunistické diktatury a otevření cesty ke svobodě a demokracii. Zdůraznil přitom, že ač je to klišé, v dnešním světě to nejsou vůbec věci samozřejmé.

„A právě proto je třeba se o svobodu a demokracii starat a pečovat o ně. O tom se můžeme přesvědčit jen 500km vzdušnou čarou od našich hranic v Bělorusku,“ naráží na danou zemi.

Následně pokračuje tím, že i dnes situace v tomto státě zůstává i nadále tragická a v posledních dnech dále eskaluje. Svým sledujícím připomněl, že běloruští demonstranti již tři měsíce, hlavně v neděli, vycházejí do ulic a na náměstí, kde stále požadují „odstoupení diktátora a nové férové prezidentské volby“.

„Dělají to i přes to, že bez nadsázky jde o život – Lukašenkův režim pokračuje v násilné represi, aby opozici a demonstranty zastrašil. Studenti jsou propouštěni ze škol, zaměstnanci z práce, tisíce lidí byli od srpna zatčeni, pokračuje mučení a to i žen a mladistvých… a další demonstrant zemřel na následky brutálního bití,“ píše člen TOP 09.

V Bělorusku se nemůže konat mistrovství

Poté se politik dostal k tomu, že právě v této zemi, „a za tohoto režimu“, se má v následujícím roce konat Světový šampionát v hokeji. Niedermayer však volá po tom, aby tato sportovní událost v Minsku neproběhla.

„Jsem přesvědčen, že mistrovství se nemůže konat v zemi, jejíž vláda systematicky bije, mučí nebo dokonce zabíjí své občany, kteří proti tomuto diktátorovi bojují. Nejde jen o bezpečí účastníků šampionátu samotného, ale především o hodnoty mezinárodního společenství, které jsou v naprostém rozporu s těmi běloruské vlády,“ uvádí.

Argumentuje tím, že sport je a vždy byl o spojování společnosti v duchu kalokagathie, zatímco týrání a násilí zde nemají místo.

„A my bychom měli dělat vše proto, aby tomu tak bylo i nadále. Moc doufám, že Mezinárodní federace ledního hokeje udělá v tomto ohledu to jediné správné rozhodnutí,“ vyjádřil naději.

Závěrem ještě poznamenal, že i když je to jen jedna malá věc, tak stojí za to. Myslí si totiž, že se jen velmi těžko hledají efektivní cesty, jak protestující v Bělorusku alespoň trochu podpořit.

„A proto je třeba využívat veškeré možnosti, které máme k dispozici. Patří k nim jak věci větší, jako je právě dohadované zpřísnění sankcí EU vůči režimu pana Lukašenka, tak i věci, jako je tato…“ uzavřel dané téma politik.

Situace a prezidentské volby v Bělorusku

Připomeňme, že dne 9. srpna v Bělorusku proběhly volby prezidenta. Podle informací Ústřední volební komise v nich zvítězil Alexandr Lukašenko, který řídí zemi už přes 26 let. Lukašenko získal 80,08 % hlasů. Druhé místo obsadila Světlana Tichanovská s 10,09 %. Opozice však výsledky voleb neuznala. Lukašenko se později nechal slyšet, že navrhoval opozici přepočet hlasů, ta na to však nepřistoupila.

Kvůli prezidentským volbám však začaly v zemi velké nepokoje. Demonstranti každý večer vycházeli do ulic na neschválené protestní akce. V hlavním městě demonstranti stavěli barikády a odmítali se rozejít, při jejich rozhánění policisté používali vodní děla, slzný plyn, zábleskové granáty a gumové projektily. Několik demonstrantů zahynulo, mnoho lidí včetně příslušníků bezpečnostních složek bylo hospitalizováno.

Protestní akce pokračují až dodnes a ty největší se konají o víkendech. Kromě toho příznivci Lukašenka, jehož inaugurace se konala 23. září, pořádají vlastní akce, zejména ve formě různých průvodů apod.

Evropská unie výsledky voleb v Bělorusku neuznala a odsoudila „násilí vůči účastníkům pokojných protestních akcí“.