Podle názoru Klause ml. 17. listopad jako občanský svátek, který měl dlouhá léta klidnou, slušnou a sjednocující ideu, ji dnes ztratil.

„Posledních asi pět šest let jsme byli svědky toho, že se toto výročí snažily nějaké politické síly ukrást pro sebe. Národní třída začala být okupovaná různými happeningy organizovanými bůhví jakými skupinami, které tam dělaly nevím co všechno,“

řekl.

„Letos tam kvůli covidu nebyly žádné estrády a nebyly tam ani žádné bandy darebáků, které okupují pietní místo, takže to vlastně díky tomu proběhlo v klidu,“ dodal.

Co se však týče samotných hodnot, které jsme v roce 1989 vybojovali, dnes se podle Klause ml. viditelně rozpadají.

„Teď se bohužel zase navracíme do nového typu totality. Lidé jsou zastrašováni v zaměstnání, v médiích, na vysokých školách. Neustále tu vidíme snahy o zničení základních funkcí státu a zničit stát jako takový, protože názory, že stačí, když nám bude vládnout Evropská unie, ničím jiným nejsou. V parlamentu takto vystupuje 25-30 procent poslanců,“ zdůraznil politik.

Příští rok bude podle něj opět rokem boje za svobodu, demokracii a kapitalismus jako takový. Částečně i proto, že dnešní ekonomická krize způsobí velké ekonomické otřesy.

„A zatím vidíme, že to spíš vede k tomu, že socialisté všech barev a odstínů stát, který už zvětšili a vyžrali do bezvědomí, ještě dalším způsobem trhají na kusy. Každý den to vidím ve Sněmovně, “ prohlásil Václav Klaus.

Tyto projevy lze vidět i mezi obyčejnými lidmi, když se například na Twitteru spojují a volají po tom, aby se nová středočeská hejtmanka zbavila svého řidiče, protože měl v autě knihu amerického konzervativního publicisty Bena Shapira o stavu západní civilizace.

„Vidíme to i ve Spojených státech, kde jsou blokovány výstupy úřadujícího prezidenta, kde vyhazují lidi nejen proto, že jsou proti hnutí Black Lives Matter, ale jenom proto, že to podporují málo. Třeba proto, že nějaký galerista prohlásil, že budou nadále kupovat i obrazy bělošských autorů či něco podobného. Tato věta už pro člověka může znamenat existenční ohrožení,“ varuje Klaus ml.

Dnes je proto zajímavé si podle něj uvědomovat, nakolik idealistická byla představa, že návrat do Evropy po pádu komunismu nám přinese svobodu.

„Naše republika tu prožívala rok 1968 jako jistou naději. Patrně šlo o představu dosti naivní, ale bylo to vnímáno jako cesta k větší demokracii. Jenže nikdo nevnímal, že na Západě tehdy došlo k prudkému posunu k maoismu, ke studentským bouřím, k rozvratu hodnot a k začátku postupného ovládání univerzit, veřejného prostoru tím tzv. dlouhým pochodem neomarxistických sil,“ řekl Klaus ml.

„My jsme tady v 70. a 80. letech vzhlíželi k Západu, poslouchali Hlas Ameriky, Svobodnou Evropu a logicky to byla skála, ke které jsme se upínali, ale přes nějaké protiproudy Ronalda Reagana a Margaret Thatcherové se bohužel řada zemí dostala do pozice, že ten mráz teď přichází z Bruselu, z Washingtonu, a to poměrně silně,“ zdůraznil politik.

Společnost se tak dnes podle něj potřebuje vrátit ke zdravým základům.

„Například k mezigenerační solidaritě, Trikolóra na toto téma navrhla ve Sněmovně několik zákonů. Covid ukazuje, že v daleko největším ohrožení byli dědečkové a babičky ve státních ústavech a domovech,“ poznamenal Klaus ml.