Pentagon představil několik koncepčních modelů budoucí náhrady hlavního amerického tanku M1 Abrams. Jde o tanky s možností nasazení bez posádky (Optionally Manned Tank). Již ze samotného názvu je tedy jasné, že budou moci fungovat i bez posádky.

Tyto modely byly posouzeny na zasedání Centra pozemních transportních systémů USA ve Fort Benningu. Mluvilo se o budoucnosti tankových vojsk, porovnávaly se perspektivní a stávající stroje, přičemž nešlo jen o americké a tanky vojenských spojenců, ale také o modely potenciálních nepřátel.

A USA samozřejmě nezůstaly stranou, co se týče světového trendu zavádění bezpilotní techniky. Projednávají plány na vybavení tankových vojsk bezpilotními stroji Robotic Combat Vehicle (RCV) různých modelů. Je to především lehký, dobře pancéřovaný robotizovaný tank, který má vykonávat průzkumné a zaměřovací úkoly, a také poměrně lehký tank o hmotnosti asi 30 tun, který má bitevní kapacity dnešního M1 Abrams, a možná ještě větší.

Izraelský „prototyp“ a „nový“ Abrams

O co tedy jde? Co jsme to viděli?

1. Střední tank o hmotnosti asi 54 tun vyzbrojený 120 mm kanonem a kulomety ráže 7,62 a 12,7 mm. Zde se to zřejmě neobešlo bez izraelského „tankového vlivu“, protože věž daného modelu svými obrysy velmi připomíná věž izraelského tanku Merkava. Posun věže dozadu znamená také posun dozadu bojového prostoru, a zřejmě také přesun motorového modulu do střední nebo přední části tanku. Proč modulu? Protože v perspektivě to nebude prostě motor spojený s různými systémy bitevního stroje s pomocí velkého množství komunikací, ale unifikovaný motorový modul, který v případě poškození bude možné rychle, dokonce i v polních podmínkách, nahradit novým. Tank se bude zřejmě svými kapacitami podobat ruským T-72 nebo T-90.


2. Tank o hmotnosti asi 59 tun vybavený silnějším kanonem. Má větší věž. Dá se uvažovat o tom, že nová zbraň bude používat tekuté látky, anebo to bude vůbec elektromagnetický kanon. Závěry jsou ale předčasné. Zato ale můžeme mluvit o tom, že daný stroj má být minimálně o 10 tun lehčí než moderní hlavní americký tank M1 Abrams.


3. „Nový“ Abrams je tank o hmotnosti přibližně 64 tun vybavený novým kanonem ráže přes 120 mm.

Tyto prezentované modely jsou samozřejmě jenom přibližné vzorky, jež nemusí mít nic společného s budoucím reálným americkým tankem. Myslím, že přípravné práce teprve začínají, a že vzpomínané zasedání je jen součástí opatření, jehož cílem je zjistit názor vojáků na vlastnosti budoucích strojů. V USA budou ještě dlouho mít ve výzbroji tanky Abrams, které stále modernizují a zatím dále rozvíjejí, protože potenciál tohoto tanku nebyl zcela vyčerpán. Poměrně nedávno začali vojáci dostávat nové sériové stroje M1A2 SEP V3 Abrams.

Takže nejdůležitější je právě to, že všechny tyto modely jsou „optionally manned” (s možností fungovat bez posádky).

Existuje obrana před tanky-roboty?

Nasazení bezpilotních tanků změní způsob vedení války. Za účelem odvrácení zaměření raket budou zřejmě široce používat různé aerosolové clony a zastínění optických systémů robotizovaných tanků. Celkem pravděpodobné je použití elektromagnetických granátů, které vysílají silný elektromagnetický impuls, jenž způsobí poruchy komunikačních prostředků a palubní elektroniky. Změní se přirozeně také ochranné prostředky před tímto vlivem. Kdy se to stane? Částečně se to již stalo. Důkazem mohou být útoky na ropné rafinerie v Saúdské Arábii v roce 2019 či nedávný konflikt v Náhorním Karabachu.

Domnívám se, že již v roce 2030 budou bezpilotní stroje tvořit opravdu značnou část ozbrojených sil, a že komunikační a informační systémy budou moci znatelně předčit svými kapacitami civilní analogy. Není divu, vždyť bezpilotní robotizovaný tank anebo robotizovaný letoun potřebují spoustu informací, a to maximálně rychle.

Odolá Armata „útoku“ Američanů?

V ruském tisku začali americké koncepční modely tanků označovat za „nepřátele Armaty“. Má to sice za cíl zvýšení atraktivity textů na internetu (viz titulek), avšak má to i jistou logiku.

Ruský tank Armata se dá skutečně považovat za prvního zástupce tanků nové generace. Má neobývanou bitevní jednotku, speciální „kabinu“ pro posádku, několik obranných systémů, a v perspektivě také velmi silnou hlavní zbraň ráže 152 mm, no a pak samotnou nepilotovanost. V tomto režimu byl tank již otestován v srpnu 2020.

Dokážou tedy perspektivní americké tanky porazit Armatu? Je to zřejmě nevděčná otázka, ač pouze teoretická. V jedné situaci téměř jistě ne, v jiné možná ano! Za určité shody okolností je porážka Armaty jistou municí možná dokonce při použití stávajících tanků.

Nepřátelské území po dohledem „elektronických očí“

Je jasné, že tankům budoucnosti přijdou vhod jejich informační a digitální kapacity, například, práce v rozšířené realitě umožní palbu na nepřátelský tank bez přímého vizuálního kontaktu, a cílový tank neuvidí útočící stroj. Možná je rovněž součinnost různorodých bezpilotních prostředků, například tanků, létajících průzkumných robotů a létajících robotů „sebevrahů.“

Ano, budoucí tanky dokážou samostatně používat také létající nepilotované stroje za účelem průzkumu, namíření a zásahu objevených cílů. Obrazně řečeno, v podobných informačních systémech různých typů techniky bude přihlédnuto k možnosti přesunu „elektronických očí“ do výšky a na území nepřítele. Informace získané tímto způsobem značně zvýší jak možnosti použití vlastních zbrojních systémů tanků, tak, například, přilákání dělostřelecké nebo letecké posily.

Přežije ale tank tuto konfrontaci s takovým počtem různorodých hrozeb? Nestane se z něj v konfrontaci s bezpilotními stroji bezmocná a neobratná halda starého železa? Myslím, že stálá práce na zdokonalování bezpečnostních systémů tanků, a také jejich zabezpečení veškerými potřebnými informacemi, v nové digitální reálnosti poskytne těmto strojům víc šancí na přežití než, například, obrněný transportér nebo dělostřelecký systém.

Skutečnost, že tank zůstane i v budoucnu důležitým „hráčem“ na bojišti, si uvědomují všechny přední země v obranném odvětví. Právě v tomto smyslu, a nikoli v kontextu potenciálního „nepřítele Armaty“, je třeba si prohlédnout obrázky z Fort Benningu.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.