„Posádky B-52H Stratofortress amerického vojenského letectva přidělené k 5. bombardovacímu křídlu na vojenské letecké základně Minot ve státě Severní Dakota vykonaly dne 21. listopadu za krátký čas daleký let na Blízký východ, a to za účelem zdržení agrese a ujištění partnerů a spojenců USA o podpoře,“ stojí v daném prohlášení.

Dále se uvádí, že naposledy byl americký bombardér dlouhého doletu přítomen na Blízkém východě na začátku letošního roku.

Na začátku týdne učinil úřadující ministr obrany USA Christopher Miller prohlášení, že početní stav amerického kontingentu v Afghánistánu bude do 15. ledna snížen z 4,5 na 2,5 tisíce lidí. Rovněž zdůraznil, že se tak vvv souladu s plánem a se strategickými zájmy USA.

Cíl Írán?

Americký prezident Donald Trump měl ve čtvrtek 12. listopadu jednat se svými staršími poradci o možnosti „podniknout v nejbližších týdnech opatření“ proti hlavnímu jadernému objektu v Íránu. Informovala o tom publikace New York Times s odvoláním na bývalé i současné americké činitele.

Podle publikace viceprezident Mike Pence, ministr zahraničí Mike Pompeo, úřadující ministr obrany Christopher Miller a vedoucí sboru náčelníků štábu Ozbrojených sil USA generál Mark Milley odradili prezidenta od vojenského útoku a varovali ho, že takový krok by v posledních týdnech jeho prezidentství mohl vést k rozsáhlému konfliktu.

Jak uvádí NYT, jakákoliv forma, ať už jde o kybernetický nebo raketový útok, by téměř jistě byla namířena proti íránskému jadernému objektu v Natanzu.

„Poté, co Pompeo i generál Milley popsali možná rizika vojenské eskalace, odcházeli muži ze setkání s přesvědčením, že o raketovém útoku na íránském území se již neuvažuje,“ píší noviny s odvoláním na úředníky Trumpovy administrativy.

Vztahy mezi USA a Íránem

Vztahy mezi USA a Íránem se vyostřily na začátku tohoto roku, kdy Spojené státy v Bagdádu provedly operaci s cílem zlikvidovat íránského velitele speciálních sil Kuds Kásima Sulejmáního a zástupce hlavy Al Hašd aš Šaabi Abu Mahdiho al-Muhandise, které pokládali ve Washingtonu za organizátory útoku na americkou ambasádu v Bagdádu 31. prosince 2019. Írán v reakci na to zaútočil na americké základny v Iráku.

V květnu 2018 vystoupily USA jednostranně ze Společného komplexního akčního plánu pro íránský jaderný program a obnovily tvrdé sankce proti Teheránu.

Bagdád označil americký útok za porušení podmínek přítomnosti amerických vojáků v Iráku a zahájil přípravu mechanismu jejich stažení. NATO pozastavilo svou výcvikovou misi v zemi.

Zmiňme také americké prezidentské volby, které se konaly 3. listopadu. Podle údajů v médiích v nich zvítězil demokrat Joe Biden, který se již prohlásil za vítěze. Pogratulovali mu lídři mnoha států. Úřadující prezident Donald Trump zatím neuznal porážku a jeho advokáti podávají žaloby k soudům různých států s požadavkem zastavení sčítání hlasů a vyšetření předpokládaných porušení.