Včera večer se objevily informace o tom, že se Babiš spolu s ministrem průmyslu Karlem Havlíčkem v pátek večer zúčastnili tak trochu méně veřejného jednání o jádru. Politici se totiž sešli s generálním ředitelem francouzské elektrárenské společnosti Électricité de France (EDF), Jeanem-Bernardem Lévym. EDF se přitom řadí do šestice společností, které mají zájem o účast ve výstavbě nových bloků v Dukovanech.

Šlo o zdvořilostní setkání, tvrdí Babiš

Babiš schůzku potvrdil a na toto zjištění reagoval slovy, že se jednalo o zdvořilostní setkání.

„Jednalo se o zdvořilostní setkání. Generální ředitel EDF projevil zájem sejít se se mnou a ministrem Havlíčkem. Téma bylo jaderná energetika, obnovitelné zdroje a energetický mix v EU,“

uvedl premiér pro Seznam Zprávy.

Kromě Babiše a Havlíčka se z české strany schůzky zúčastnil také vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl.

Babiš dále argumentoval tím, že šlo o utajené jednání, a nechal se slyšet, že nemá povinnost informovat o všech svých schůzkách.. Na svých oficiálních kanálech totiž o jednání neinformoval nikdo ze zúčastněných. Premiér ale potvrdil, že se setkání odehrálo v pátek večer a dodal, že proběhlo na Úřadu vlády.

Zmiňme, že Babiš se s generálním ředitelem EDF zná již déle. V minulosti spolu jednali například v Paříži v roce 2018.

Své vyjádření poskytl i francouzský velvyslanec v Česku Alexis Dutertre, který se jednání také účastnil.

„Diskuze se zaměřovala na úlohu jaderné energetiky v Evropě s ohledem na plán dosažení přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku a klimatické cíle, stejně tak na výzvy evropské energetické autonomie, zejména v souvislosti s projektem nového reaktoru střední síly v Dukovanech,“ řekl ke schůzce Dutertre.

Podle jeho slov EDF provozuje 70 reaktorů ve Francii a ve světě. „To z ní dělá renomovaného evropského partnera,“ vyslovil se diplomat ke společnosti, kterou vlastní francouzský stát.

Uvádí se rovněž, že měl Jean-Bernard Lévy jednat také s šéfem českého ČEZu, Danielem Benešem. Právě společnost ČEZ totiž bude zmiňovaný tendr vypisovat.

Schůzka – proč teď?

Dalo by se tedy spekulovat nad tím, proč k utajené schůzce vůbec došlo a proč byla domluvena právě teď, kdy se na naší politické i odborné scéně horlivě debatuje o bezpečnostních aspektech tendru. Je zde znát jisté  napětí a navíc v Poslanecké sněmovně stále sílí tlak opozice, která žádá vyřazení čínského a ruského uchazeče.

Uveďme, že EDF se z pohledu naší republiky řadí ke mezi strategické partnery z „bezpečného“ evropského prostoru. A to i přesto, že má ve svém „životopisu“ spolupráci právě s ruským státním uchazečem, proti jehož účasti mnozí vystupují.

Některé zdroje z bezpečnostní komunity dokonce v zákulisí hovoří o možnosti, že by EDF do tendru vstoupila společně s Rosatomem.

„Na schůzce se nic takového neřešilo, bylo to společenské, informativní setkání. Vlastní tendr se řeší na úrovni investora,“ vyjádřil se k této informaci Havlíček.

Jiní zase dodávají, že privilegované přijetí u Babiše by mohlo souviset i s jeho vazbami na francouzskou politiku.

Další jednání a schůzky

Zmiňme, že v otevřených zdrojích informací se zatím neuvádí nic o tom, že by se Andrej Babiš dosud takto napřímo setkal s vysokými představiteli společností, které se o dukovanský tendr zajímají.

Jisté schůzky však přece jen proběhly. Například v září v Praze jednal generální ředitel korejského zájemce Jae Hoon Chung. Ten se ale setkal s vládním zmocněncem pro jadernou energii Jaroslavem Mílem. V loňském roce se zase řešila neavizovaná schůzka Havlíčka s prvním náměstkem ředitele Rosatomu Kirillem Komarovem. V létě Babiš okrajově jaderný tendr řešil s americkým ministrem zahraničí Mikem Pompeem.

Dostavba bloku Dukovan

Připomeňme, že koncem července 2020 stát a energetická společnost ČEZ podepsaly smlouvu k novému bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Kapacita nového energetického bloku v Dukovanech bude 1,2 tisíce MW a výběr dodavatelské společnosti, jak již bylo zdůrazněno dříve, proběhne do roku 2024. Samotná stavba by měla začít v roce 2029 a do provozu by měl být nový blok uveden v roce 2036

Vyhlášení výběrového řízení, jehož náklady se odhadují na 162 miliard korun, se očekává v prosinci tohoto roku. Svůj záměr zúčastnit se výběrového řízení oznámily již na začátku roku 2018 americká společnost Westinghouse, ruská státní společnost Rosatom, čínská China General Nuclear Power, francouzská EDF (Electricite de France), jihokorejský KHNP a společný francouzsko-japonský podnik Mitsubishi Atmea.

Již dříve však v opozici zazníval návrh požadující vyřadit ruské a čínské společnosti z řad uchazečů. Dotyční přitom poukazovali na údajné bezpečnostní hrozby ze strany těchto zemí. Premiér Andrej Babiš však na dané požadavky nepřistoupil. S jeho názorem se ztotožňuje i generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

„V zájmu ČEZ je mít v soutěži co nejvíce uchazečů, kteří budou proti sobě soutěžit, a tím pádem se vzájemně nutit k vylepšování nabídek, protože nakonec potřebujeme získat co nejlepší nabídku. Z tohoto důvodu není zájmem ČEZ, aby kohokoliv vyřazoval,“ prohlásil.

Zmiňme, že nová energetická jednotka nahradí jeden ze čtyř provozních bloků Dukovan, které byly postaveny v letech 1985-1987. Zbytek bude fungovat až do roku 2045-2047. Stanice nyní zajišťuje 20 % spotřeby energie v České republice. V Česku ale kromě JE Dukovany působí také JE Temelín (jih republiky). Obě elektrárny přitom byly postaveny za pomoci SSSR. Připomeňme, že reaktorům dodává jaderné palivo ruská společnost TVEL (palivová divize společnosti Rosatom).