Politička to označila za nesnadný úkol a podotkla, že tuto otázku je třeba řešit mírovou cestou. Podle jejích slov je Podněstří regionem, který se „odtrhl“, a moldavští politici se tam ani nemohou dostat.
„Ano, Podněstří je podporováno Ruskem. Mimo jiné i bezplatnými dodávkami plynu a mnoha jinými způsoby,“ řekla Sanduová a dodala, že Moldavsko neuznává dluh za dodávky plynu do Podněstří.
Budoucí hlava státu se vyslovila také proti federalizaci Moldavska. Zároveň vyjádřila jistotu v tom, že bude nalezen formát urovnání konfliktu.
„A ten musí předpokládat úplné stažení ruských vojsk z území Moldavska. Vždy jsme o tom mluvili, a budeme o tom mluvit i nadále,“ řekla v závěru.
Již dříve Sanduová na schůzce s velvyslancem Ruska Olegem Vasněcovem označila za svou misi zrušení mezinárodní izolace Moldavska a navázání dobrých vztahů s Moskvou.
„Už říká, že je třeba neodkladně stáhnout mírové síly z Dněstru… A že by Ukrajinci měli vyvíjet tvrdý nátlak na Podněstří, Donbas, a tak dále. Co je to za výzvu zvolené prezidentky – v zemi, kde máme neurovnaný konflikt v Podněstří, kde máme 35 až 40 procent rusky mluvících obyvatel? Myslím si, že je to vážná chyba,“ řekl Dodon ve vysílání televizní stanice NTV Moldova.
Úřadující hlava státu poukázal na to, že většina občanů Moldavska podporuje zachování dobrých vztahů jak s Ruskem, tak i s EU. Podle Dodonova názoru bude protiruská politika pro Moldavsko zhoubná, stejně jako i pro politika, který ji bude provádět.
Mírová operace začala v tomto regionu před 28 lety. Podněstří, v němž 60 procent obyvatel tvoří Rusové a Ukrajinci, usilovalo o oddělení od Moldavska ještě před rozpadem Sovětského svazu z obav, že se Moldavsko na vlně nacionalistických nálad připojí k Rumunsku.
V roce 1992 se pokusily úřady této země vyřešit problém silou, a Podněstří se stalo územím, které Kišiněv fakticky nekontroluje. V současné době se v zóně konfliktu nachází mírové síly skládající se ze 402 ruských vojáků, 492 podněsterských, 355 moldavských a deseti ukrajinských vojenských pozorovatelů.