Vláda se zatím zdráhá dál prosazovat v Poslanecké sněmovně návrh státního rozpočtu ČR na rok 2021. Ne, že by nebyl připravený. V polovině října prošel prvním čtením. Teď mu svítí oranžová s rudým odstínem. Kabinet Andreje Babiše a jeho kolegy z ČSSD Jana Hamáčka je připravený schválení nejdůležitějšího zákonu roku dotáhnout do konce. Má to ale jeden háček.

Jak je známo, tak nám vládne menšinová vláda. ČSSD a ANO toleruje KSČM. Komunisté jsou ochotni svým politickým konkurentům dál pomáhat, ale něco za něco. To něco je zúžení obranného rozpočtu.

Podle návrhu by v příštím roce mělo ministerstvo obrany hospodařit s rozpočtem 85,4 miliardy korun, což odpovídá 1,46 procentům HDP. Letos činí rozpočet resortu 75,5 miliardy korun. Rozdíl je tedy 10 miliard. A přesně tolik požadují sebrat armádnímu rozpočtu komunisté, kteří tím podmiňují podporu státního rozpočtu na rok 2021.

Má to svou logiku. Pětadvacet miliard z obranného rozpočtu na příští rok má jít na nákupy a modernizaci armády. Proč armáda musí nakupovat třeba drahé vrtulníky? Doba je zlá, koronavir ubližuje našemu hospodářství. Armáda by si měla utáhnout opasek. Ani to bolet přitom nebude. Zkrátka nedostane víc a je to.

Místo toho ministra obrany Lubomíra Metnara chytl hysterák. V rozhovoru pro deník Mladá fronta DNES varoval, že pokud nedostane své prašulky, tak může rezignovat. „Celý svůj život pracuji v oblasti bezpečnosti, vybudoval jsem si nějaký kredit. V případě, že bych viděl, že opravdu bude docházet ke škrtům, tak k tomu zaujmu postoj a vyvodím osobní odpovědnost. Mně není jedno, v jaké bezpečnostní situaci budou vyrůstat mé děti a vnoučata. Vojáci navíc pomáhají, kde mohou – nejen teď v době epidemie, a myslím si, že modernizaci výzbroje si už konečně zaslouží," vysvětlil Metnar novinářům.

Ale je tu ještě jedna věc. Padnout může celá vláda. Určitě jste to drazí čtenáři zaznamenali. Spekuluje se, že by nám opět mohla vládnout úřednická vláda. Ta by přišla, pokud by se nepodařilo schválit zmíněný rozpočet. Zpravodajský server Seznam Zprávy dokonce pojmenoval nového premiéra. Měl by jím být šéf společnosti ČEZ Daniel Beneš. Hrad tuto informaci vyvrátil.

O politických piruetách okolo státního rozpočtu Sputnik hovořil se známým politologem Tomášem Doležalem.

„Do velké míry je to uměle vyvolaný spor. Respektive – je možná částečně vyvolaný uměle, ale jde o spor latentní a reálně existující, protože KSČM silně neuspěla v krajských volbách, a i trendy veškerých průzkumů volebních preferencí vypovídají o setrvalém poklesu její podpory ve veřejnosti. Navíc se blíží volba nového předsedy a vedení strany, a hlavně jsou prakticky za dveřmi volby do Poslanecké sněmovny. V této chvíli KSČM bojuje doslova o přežití a nezbývá jí v podstatě jiná taktika než požadovat na hnutí ANO určité ústupky v tématech, která jsou pro její voliče podstatná, které by jim následně mohla ‚prodat´.

Jinak věcně jde o relevantní názor – v situaci astronomicky narůstajícího schodku veřejných rozpočtů, který se ještě významně prohloubí čerstvým masivním snížením daně z příjmu fyzických osob a několika dalších daní, se krácení na výdajové straně státního rozpočtu stává nezbytností," říká expert.

Pokud obrana nedostane svých 10 miliard, šéf rezortu Metnar uvedl, že podá demisi. Je Babiš ochoten vzdát se svého ministra?

„Lubomír Metnar není ani tak ‚Babišův´ ministr (není členem hnutí ANO, pouze jeho nominantem), jako spíše jeden ze zástupců prezidenta Miloše Zemana v této vládě. Je to někdejší blízký spolupracovník dalšího prezidentova favorita, Martina Peciny, někdejšího dvojnásobného ministra vnitra ve vládách Jana Fischera a Jiřího Rusnoka.

Takže Andrej Babiš by se s největší pravděpodobností tohoto ministra zřejmě nakonec vzdal, jinou otázkou je, zda by jeho rezignaci přijal prezident – který je právě tím ústavním činitelem, který o odchodu člena vlády finálně v případě jeho demise rozhoduje. A zde musíme vzít v úvahu, že Miloš Zeman je dlouhodobě politikem, který má k české armádě blízko, a podporuje zvyšování jejího financování," míní politolog.

Jaké jsou šance, že kvůli sporům o rozpočet dojde k pádu vlády?

„Nejsou nulové – a nejde jen o rozpočet, existuje zde silný spor o nastavení daní, kdy premiér Babiš a vicepremiér Hamáček podávali ve Sněmovně vůči sobě konkurenční návrhy na podobu zrušení tzv. superhrubé mzdy a snížení daní z příjmu fyzických osob.

A nemusí nutně jít o faktický pád vlády, tzn. o její demisi či vyjádření nedůvěry, ale o určitou rekonstrukci podoby vlády, resp. o dílčí změnu ve složení politických sněmovních subjektů, které budou napříště vládu podporovat," říká pan Doležal.

Není to skutečně součást plánu na úřednickou vládu, o kterém v posledních dnech spekulují média?

„Tento scénář lze považovat spíše za jakýsi pokusný balónek vypuštěný do politického éteru médii a některými politickými lobbyisty. Navíc ‚úřednická vláda´ je jen určitá nepřesná metafora, nejde o ústavní kategorii. Každá případná vláda má stejné postavení a stejné kompetence, každou vládu, včetně premiéra, jmenuje prezident republiky, každá vláda podléhá shodným ústavním pravidlům, kdy do určité doby musí požádat Poslaneckou sněmovnu o vyjádření nedůvěry a pokud ji neobdrží, tak musí podat demisi.

Na rozdíl od období tzv. První československé republiky, kdy úřednická vláda bylo synonymum pro vládní sestavu, která Poslaneckou sněmovnu nemusela žádat o důvěru a měla vždy časově ohraničený mandát do rozhodujícími politickými stranami již dohodnutého termínu předčasných voleb.

Taková krátkodobá vláda – do podzimních voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 – je teoreticky představitelná, ovšem záleželo by to pouze na shodné vůli dvou osob – Miloše Zemana a Andreje Babiše. Pokud by druhý jmenovaný usoudil, že je to pro něj ve vztahu k budoucímu volebnímu výsledku výhodné a následně by o tomto svém názoru přesvědčil prvního jmenovaného," říká politolog Tomáš Doležal.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.