Nejnovější informace hovoří o tom, že poslanci za Piráty, ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN měli v plánu na bezpečnostním výboru projednat, zda vláda v rámci přípravy výběrového řízení na dostavbu Dukovan dostatečně zohledňuje bezpečnostní rizika. Odvolávali se přitom zejména na to, že české tajné služby upozornily, že zadávací dokumentace k tendru dostatečně nezohledňuje bezpečnostní zájmy státu.

Připomeňme, že vládě rovněž opoziční představitelé doporučili, aby ve výzvě k účasti v tendru vůbec neoslovovala rizikové uchazeče z Ruska a Číny. To ale vláda odmítla. Společnost ČEZ, která je investorem projektu, plánuje tendr vypsat do konce letošního roku.

Nízkouhlíkový zákon a bezpečnostní aspekt

Uvádí se také, že by tento zákon o výkupu elektřiny z plánovaného bloku Dukov měl podle dnešních návrhů opozice stanovit maximální cenu této dostavby. Daná smlouva o výkupu by tedy měla respektovat bezpečnostní zájmy ČR. A právě to by znamenalo, že by naše země nemohla využít nabídky firem ze zemí, které nepřistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách, tedy například z Ruska a Číny. Sněmovní hospodářský výbor doporučil návrh schválit beze změn ve vládní podobě.

K věci se vyslovil vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, podle něhož takzvaný nízkouhlíkový zákon neřeší bezpečnostní aspekty stavby a je zapotřebí jej přijmout do konce roku.

„Je to klíčový zákon pro přípravu nového zdroje v Dukovanech a s ohledem na tento projekt je nanejvýš důležité, aby byl zákon schválen v Parlamentu a prosíme, pokud možno, do konce tohoto roku,“ myslí si Havlíček.

Jeho představu se ale zřejmě nepodaří splnit, jelikož s ohledem na přestávku pro jednání pirátského klubu a následný nedostatek poslanců pro schvalování se dnes druhé kolo projednávání nepovedlo Sněmovně ani po třech hodinách dokončit. Bude tedy pokračovat asi až na začátku prosince.

Havlíček také dodává, že se tento zákon netýká bezpečnostních opatření a při přípravě tendru se postupuje podle usnesení vlády, podle kterého „musí být zohledněny bezpečnostní požadavky státu“. Již další týden by ale o věci, dle poslance ČSSD Petra Dolínka, měla jednat Bezpečnostní rada státu.

Zákon sem, zákon tam

Za zmínku stojí také to, že na základě návrhu Jana Lipavského (Piráti) a Pavla Žáčka (ODS) by při dostavbě JE Dukovany mohly být použity jen „technologie od dodavatelů, kteří jsou státními příslušníky státu, který přistoupil k Dohodě o vládních zakázkách a jejichž ovládající osoby jsou státními příslušníky takové země“. Dále by resort průmyslu a obchodu podle dalšího návrhu poslanců směl smlouvu o výkupu elektřiny z Dukovan uzavřít pouze v souladu s ústavním zákonem o bezpečnosti.

Místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek by zase chtěl do zákona vnést ustanovení, podle kterého by resort průmyslu a obchodu nemohl uzavřít smlouvu o výkupu, která by mohla ohrozit životní nebo strategický zájem podle Bezpečnostní strategie ČR. Resort by si za tímto účelem měl předem vyžádat stanoviska všech zpravodajských služeb Česka, která by po projednání vládou byla předložena k projednání Parlamentu ČR.

Piráti, konkrétně Petr Třešňák, se zase dožadovali toho, aby zákon bylo možné využít i pro výstavbu malých jaderných elektráren. Další pirátský poslanec Lukáš Černohorský by chtěl uzákonit, aby byl investor dostavby vybrán v otevřeném výběrovém řízení a aby realizační cena nepřesáhla na 1600 korun za megawatthodinu vyrobené elektřiny.

K tomu se vyslovila i Helena Langšádlová (TOP 09), podle níž by toto omezení zabránilo možnosti zvýšit cenu elektřiny až o 30 %, což by zaplatili spotřebitelé. Jan Čižinský (za KDU-ČSL) navrhl zamítnutí zákona, přičemž argumentoval jeho ekonomickou nevýhodností a dopady na spotřebitele. Návrh Lipavského týkající se vrácení zákona k opětovnému projednání v hospodářském výboru přijat nebyl.

V neposlední řadě připomeňme, že návrh zákona počítá s tím, že v případě, že bude výkupní cena vyšší než cena tzv. silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele.

Dostavba bloku Dukovan

Připomeňme, že koncem července 2020 stát a energetická společnost ČEZ podepsaly smlouvu k novému bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Kapacita nového energetického bloku v Dukovanech bude 1,2 tisíce MW a výběr dodavatelské společnosti, jak již bylo zdůrazněno dříve, proběhne do roku 2024. Samotná stavba by měla začít v roce 2029 a do provozu by měl být nový blok uveden v roce 2036

Vyhlášení výběrového řízení, jehož náklady se odhadují na 162 miliard korun, se očekává v prosinci tohoto roku. Svůj záměr zúčastnit se výběrového řízení oznámily již na začátku roku 2018 americká společnost Westinghouse, ruská státní společnost Rosatom, čínská China General Nuclear Power, francouzská EDF (Electricite de France), jihokorejský KHNP a společný francouzsko-japonský podnik Mitsubishi Atmea.

Již dříve však v opozici zazníval návrh požadující vyřadit ruské a čínské společnosti z řad uchazečů. Dotyční přitom poukazovali na údajné bezpečnostní hrozby ze strany těchto zemí. Premiér Andrej Babiš však na dané požadavky nepřistoupil. S jeho názorem se ztotožňuje i generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

„V zájmu ČEZ je mít v soutěži co nejvíce uchazečů, kteří budou proti sobě soutěžit, a tím pádem se vzájemně nutit k vylepšování nabídek, protože nakonec potřebujeme získat co nejlepší nabídku. Z tohoto důvodu není zájmem ČEZ, aby kohokoliv vyřazoval,“ prohlásil.

Zmiňme, že nová energetická jednotka nahradí jeden ze čtyř provozních bloků Dukovan, které byly postaveny v letech 1985-1987. Zbytek bude fungovat až do roku 2045-2047. Stanice nyní zajišťuje 20 % spotřeby energie v České republice. V Česku ale kromě JE Dukovany působí také JE Temelín (jih republiky). Obě elektrárny přitom byly postaveny za pomoci SSSR. Připomeňme, že reaktorům dodává jaderné palivo ruská společnost TVEL (palivová divize společnosti Rosatom).