Norimberský proces byl soudní proces vedený Spojenými státy, Sovětským svazem, Francií a Velkou Británií proti hlavním představitelům nacistického Německa před Mezinárodním vojenským tribunálem v Norimberku.

Proč právě Norimberk? Sovětské vedení navrhovalo jako místa soudu nad nacistickými špičkami Londýn nebo Berlín, Britové zase Mnichov. Američané prosadili Norimberk. Důvod byl jasný. Norimberk měl titul město říšských sjezdů strany, právě zde vznikl propagandistický film Triumf vůle. A právě zde nacistická vůle měla být jednou provždy zlomena.

Každá z vítězných mocností, SSSR, USA, Francie a Velká Británie, byla v procesu s nacistickými pohlaváry zastoupena dvěma soudci. Líčení probíhalo v jedné z mála budov, které ve spojenci vybombardovaném městě zůstalo nedotčené, v Justičním paláci.

Na lavici obžalovaných usedlo 24 nejvyšších představitelů Třetí říše. V soudní síni chyběli jen Adolf Hitler, Heinrich Himmler a Joseph Goebbels. Hitler a Goebbels si vzali život na samém konci války, Himmler spáchal sebevraždu v britském zajetí. Soud byl veden také proti šesti zločinným organizacím: NSDAP, ochranným oddílům nacistické strany Schutzstaffel, zpravodajské službě SD, gestapu, SA a Vrchnímu velení Wehrmachtu.

Během vyšetřování se podařilo nashromáždit ohromné množství usvědčujících materiálů. Obžaloba předložila 2 930 dokumentů, obhájci obžalovaných 2700 a soudu bylo doručeno 300 tisíc místopřísežných přihlášení. Soudní proces má celkem 17 tisíc stran. Na straně obžaloby stanulo 32 svědků, zatímco na straně obžalovaných dvakrát víc. Kromě dokumentů písemných se ale také nashromáždilo nemalé množství filmových dokumentů, které poprvé v historii posloužily k obvinění v soudním procesu a odhalení faktů.

Proces s nacistickými pohlaváry trval rok. Verdikt byl jasný. Dvanáct rozsudků smrti, tři doživotní tresty, čtyři tresty odsuzující k odnětí svobody v délce trvání 10 až 20 let, tři osvobozující rozsudky. U dvou válečných zločinců bylo stíhání zastaveno.

Rozsudek smrti oběšením si vyslechl říšský maršál Hermann Göring obviněný mimo jiné z toho, že vybudoval gestapo a první koncentrační tábory. Vykonání trestu unikl, neboť spáchal sebevraždu. Na šibenici skončil dále třeba ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop nebo ministr vnitra a říšský protektor v Čechách a na Moravě Wilhelm Frick.

Na význam Norimberského procesu se Sputnik zeptal Stanislava Grospiče, poslance za KSČM a předsedy sněmovního mandátového a imunitního výboru.

„Z mého pohledu se jedná o velice významnou událost, která by neměla upadnout v zapomnění. I když se v té době rýsovalo napětí mezi vítěznými mocnostmi, tj. USA, Francií, Velkou Británií na straně jedné a SSSR na straně druhé. Dlouho a složitě předjednávané důsledky k řešení potrestání pohlavárů nacistického Německa, které dostávalo jasné obrysy v Teheránu 1943, Jaltě 1945 a Postupimi 1945 bylo naplněno.

Myslím, že v tomto momentu to byl výrazný signál, že zlo a nacistickým Německem páchaná genocida nesmí zůstat nepotrestána a nesmí se již nikdy opakovat. I když Adolf Hitler, Heinrich Himmler a Josef Goebbels spáchali v závěru války sebevraždu a v průběhu procesu ještě i Herman Göring. I skutečnost, že se řadě prominentů nacistického režimu podařilo uprchnout a světská spravedlnost je dostihla až po mnoha letech, nijak nesnižuje význam a váhu Norimberského procesu," míní politik.

Norimberský proces potrestal nejvyšší pohlaváry nacistického Německa. Byl tou poslední tečkou za 2. světovou válkou v Evropě?

„Řekl bych, že byl zásadní tečkou. Mnoho aktivních nižších či vyšších nacistických činovníků Německa uniklo a spravedlnost je dostihla až o mnoho let později, řada z nich i dožila s neobjevenou novou identitou v různých částech světa. Přesto to vnímám, že to byl signál pomyslné tečky a toho, co prostí lidé, nejen vítězné mocnosti a zejména Sovětský svaz cítili.

Řekněme, že Norimberský proces byl jednou z podstatných pomyslných teček vypořádání se bezprostředně s těmi, kdo ovládali a prosazovali německý nacismus, nesli za něj velice vysokou odpovědnost a nezapomeňme, že v téměř všech zemích Evropy, jež si prošly německou nacistickou okupací , již před Norimberským procesem i po něm probíhala řada procesů s nacistickými představiteli, například s řadou velitelů a dozorců v koncentračních a vyhlazovacích táborech a jak třeba i Izraelský stát důsledně pátral po uprchlých nacistech," říká pan poslanec.

Jaký význam má Norimberský proces dnes, pro naši dobu?

„Z mého pohledu obrovský. Byl to vlastně první celosvětový proces opřený o dohodu mocností nepřipustit něco dosud nevídaného, tj, nejstrašnější válku lidstva rozpoutanou spolu s genocidou Židů a Slovanů nacistickým Německem. Slovanské národy také nesly největší břímě ozbrojeného odporu proti agresivitě nacistického Německa a rozhodující podíl na jeho konečné porážce. Směšně vyznívá ne příliš staré usnesení Evropského parlamentu stavící rovnítko mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem.

Nemohu se ubránit pocitu, že opět někomu vadí slovanské národy, chce vyvinit německý nacismus. Buďme ostražití. Český národ žádnou válku s Ruskem nechce a ani před dnešním Německem se neskloní. Žijme jako rovnocenní přátelé. V tom spočívá význam nezapomenout na Norimberský proces," říká poslanec za KSČM Stanislav Grospič.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.