Setkání ministrů zahraničí EU se konalo ve čtvrtek v režimu videokonference.

„Dnes jsme se dohodli, že připravíme další cyklus sankcí v reakci na brutalitu běloruských orgánů vůči lidem. Tyto sankce se opět dotknou fyzických osob, ale také organizací, šéfů společností,“ řekl Borrell na tiskové konferenci v Bruselu.

Dodal, že služba zahraniční politiky EU připravila zprávu o celém spektru vztahů s Běloruskem, která byla předložena členským státům a budou o ní diskutovat na příštím zasedání Rady pro zahraniční věci EU.

Evropská unie 13. listopadu ve svém prohlášení v souvislosti se smrtí běloruského demonstranta Romana Bondarenka oznámila, že je připravena uvalit na Minsk další sankce, pokud úřady nezastaví násilí a nezahájí transparentní vyšetřování zločinů spáchaných proti demonstrantům.

Evropská unie opakovaně prohlašuje, že neuznává výsledky prezidentských voleb v Bělorusku. Brusel zavedl 2. října první balíček individuálních sankcí proti 40 běloruským občanům, kteří jsou podle Evropské unie zapojeni do násilí proti demonstrantům a padělání výsledků hlasování.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko nebyl zařazen do tohoto prvního seznamu EU, ale byl zahrnut do druhého sankčního balíčku zavedeného Evropskou unií 6. listopadu. Kromě Lukašenka se v něm ocitl jeho nejstarší syn Viktor a dalších 13 osob, včetně ředitele prezidentské správy, šéfa KGB, tiskového tajemníka prezidenta, velitele skupiny Alfa (speciální jednotky) a předsedy Ústavního soudu Běloruska.

Osobám na seznamu je zakázán vstup na území EU a veškerá případná aktiva v Evropské unii jsou zmrazena.

Po prezidentských volbách v Bělorusku, které se konaly 9. srpna a v nichž již pošesté zvítězil Lukašenko, který podle Ústřední volební komise získal 80,1 % hlasů, začaly v zemi masivní opoziční protesty. Opozice se domnívá, že zvítězila Světlana Tichanovská. Při rozhánění protestních akcí použily bezpečnostní síly proti demonstrantům, kteří nesouhlasili s výsledky hlasování, slzný plyn, vodní děla, zábleskové granáty, gumové projektily. Protestní akce se konají do současné doby, největší probíhají v neděli. Kromě toho se konají akce příznivců prezidenta Lukašenka, jehož inaugurace se konala 23. září. Bezpečnostní orgány hovoří o radikalizaci protestů v Bělorusku.

Nejedná se o první protiběloruské sankce EU. Poprvé byla zavedena omezující opatření EU vůči Bělorusku v roce 2004. Opatření zahrnovala zmrazení majetku a zákaz cestování čtyř osob v souvislosti s nevyšetřeným zmizením dvou opozičních politiků, jednoho podnikatele a jednoho novináře v letech 1999 a 2000.

Později byla přijata další omezující opatření proti osobám podílejícím se na porušování mezinárodních volebních standardů a lidských práv, a také na potlačování občanské společnosti a demokratické opozice. Sankce v roce 2011 za potlačení opozičních akcí zahrnovaly mimo jiné zmrazení majetku a zákaz vstupu do EU 158 běloruských úředníků v čele s Lukašenkem. V roce 2011 bylo uvaleno embargo na dodávky zbraní a zařízení, které lze použít k domácím represím.

V posledních letech se vztahy mezi Běloruskem a Západem znatelně zlepšily na pozadí role Minsku při řešení konfliktu na východní Ukrajině. EU zrušila téměř všechny sankce vůči Bělorusku, s výjimkou několika omezujících opatření. Mimo jiné byla zrušena omezení proti Lukašenkovi, která mu nedovolila provádět návštěvy zemí EU.

Donedávna vůči Bělorusku zůstalo v platnosti pouze embargo na dodávky zbraní a zařízení, a také individuální sankce proti čtyřem běloruským občanům, které platí do 28. února 2021.

Nyní je na seznamu individuálních sankcí již 59 osob.