Trump sice předtím projevil záměr vrátit všechny Američany z Afghánistánu domů již před Vánocemi, ale hned bylo jasné, že jsou to pouhá slova. Dokonce podle dohody s Talibánem (radikální hnutí) mají Američané opustit Afghánistán do konce příštího jara.

Ale celé toto stažení není přece doopravdy? Američané stejně neodejdou definitivně, dnes snížili počet, zítra zvýší? Mají přece několik set vojenských základen po celém světě (ve Washingtonu se mluvilo dokonce o 177 zemích, ve kterých jsou přítomni američtí vojáci), co pak znamená stažení dvou tisíc vojáků ze dvou muslimských států?

Celá věc však tkví v tom, že nejde prostě o snížení početního stavu kontingentu, ale o předposlední krok na cestě k ukončení nejdelší vojenské operace na Blízkém východě. Afghánská válka trvá již 19 let, na jejím vrcholu dosahoval počet amerických vojáků téměř 100 tisíc. Irácká válka je o dva roky kratší, ale také větší, protože tam bylo na 250 tisíc vojáků pouze z USA (byli tam také ještě spojenci). Prezidenti USA, jak Bush, tak Obama a Trump, již víckrát informovali o ukončení této vojenské mise, ale stáhnout všechny vojáky se nedaří, proč?

Vůdce republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell napsal ještě před oficiálním prohlášením Pentagonu, že „rychlé stažení amerických vojsk z Afghánistánu dnes uškodí našim spojencům a potěší ty, kdo nám přejí jen to zlé. (...) Připomnělo by to ponižující ústup Američanů ze Saigonu v roce 1975“.

Spokojen není také generální tajemník NATO, prý příliš rychlé stažení vojsk USA a spojenců může způsobit, že „země bude znovu prostorem pro organizaci teroristických útoků“. Nevadí, že právě devatenáctiletý pobyt okupačních vojsk je nejlepší důvod pro útoky, kterým dříve říkali partyzánské a nyní pranýřují jako teroristické. Snad ale má generální tajemník na mysli 11. září 2001, prý bin Ládin zorganizoval útok na USA z afghánských hor? Ale cožpak USA, jež pak zaútočily na Afghánistán, dosáhly zmírnění teroristické hrozby? Anebo se naopak mnohokrát zvýšila, také pro Evropu? Cožpak agrese proti Iráku a jeho následující rozpad přispěly k míru anebo měla za následek stovky tisíc mrtvých a celý řetěz válek, včetně syrské a války s chalífátem?

Zvlášť příznačná je ale reakce evropských spojenců, třeba v Německu (ze kterého Trump rovněž stihl stáhnout část amerického kontingentu). Uvedeme například výňatek z článku na portálu Deutsche Welle. S propagandistickým titulkem „Stažení vojsk z Afghánistánu a Iráku je nezodpovědné rozhodnutí Trumpa“ a s příslušnými závěry:

„Nezkoordinované stažení amerických vojsk je plivnutí do tváře spojencům USA. Především NATO, která po 11. září poprvé kvůli pomoci USA použila princip kolektivní sebeobrany, který znamená poskytnutí pomoci spojenci v případě válečného útoku třetí strany. A nyní právě prezident USA porušil železné pravidlo: spolu začít a spolu ukončit operaci, spolu vstoupit do země a spolu z ní odejít. Partneři NATO v afghánské misi závisí na logistické podpoře USA. (...) Když nejdůležitější členská země aliance porušuje dohody, nemá NATO budoucnost. Trump stahuje vojáky navzdory radám svých generálů a předních republikánů. Po prohlášení o stažení vojsk nejsou žádné pochybnosti, že Donald Trump je doslova připraven kráčet přes mrtvoly, aby se zavděčil svým stoupencům a zachoval si jejich přízeň také po skončení svého prezidentství.“

Takže stáhnout vojáky znamená v tomto případě kráčet přes mrtvoly. Válka je mír, mír je válka. Jde ale přece o to, že Trumpova nezodpovědnost způsobí, že USA budou muset utíkat z Afghánistánu jako z Vietnamu a že zahyne velký počet krásných amerických vojáků? Avšak „zelené barety“ opustily Vietnam dlouho před pádem Saigonu a tahle válka si vyžádala životy nejen 50 tisíc Američanů, ale i mnohonásobně většího počtu Vietnamců (přesné množství není dodnes známé).

V lednu zůstane v Afghánistánu 2 500 amerických vojáků, ke konci jara však budou muset opustit tuto zemi všichni. Nebudou moci zůstat ani příslušníci soukromých vojenských společností, a těch je tam dnes minimálně několik stovek. Když Američané (tedy nová Bidenova administrativa) nedodrží termíny stažení, obnoví Tálibán válečné akce. A dřív nebo později, spíše dřív, dobude Kábul a Američané budou muset uprchnout z Afghánistánu právě tak, jak prchali z Vietnamu.

Jenže na vině nebude Trump, ale ti, kdo chtějí prodloužit okupaci, ti, pro koho nemají význam životy ani Afgánců, ani Američanů, ti, kdo jsou proti organizovanému stažení a splnění dohod s Tálibánem. Ti, kdo si myslí, že se dá věčně okupovat cizí země, kdo si nevšímají, že ani okupant, ani partyzán již nechce válčit. Jedni chtějí rychleji odejít, druzí chtějí rychleji vyprovodit cizince, a jenom třetí síla je připravena i nadále prolévat krev. Nemá ale nic společného ani s Amerikou, ani s Afghánistánem.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.