• Vybrat den

    Březen 2024
    Po Út St Čt So Ne


    PODPOŘIT STALOSE BTC ETH LTC

    Turecký parlament schválil vyslání okupačních vojsk do Náhorního Karabachu, holandský parlament odpověděl uvalením sankcí na Ázerbajdžán a Turecko

    19-11-2020 Nová Republika 61 620 slov zprávy
     

    Ivan David
    19. 11. 2020

    Turecký parlament (obrázek) schválil návrh prezidenta Recepa Erdogana na zřízení stálých tureckých vojenských základen v Ázerbajdžánu. Podle usnesení parlamentu, které citoval turecký deník Daily Sabah, bylo schváleno vyslání tureckých vojáků i do oblasti Náhorního Karabachu, které během bojů obsadila turecko-ázerbajdžánská koalice. Turecké jednotky se tedy stanou součástí okupačních vojsk, i když tuto možnost nepřipouští Dohoda o ukončení bojů v Náhorním Karabachu vyjednaná ruským prezidentem Vladimír Putinem.

    Podle dohody měly být do oblasti vyslány pouze ruské vojenské jednotky v roli mírových sborů. Ruská armáda již mírové jednotky rozmístila na pozicích ve zbytku republiky Arcach. Pokud se do Azery obsazených území přesunou i turecké jednotky, budou si ruští a turečtí vojáci vzájemně „hledět do hlavní“. Šlo by o velmi nebezpečnou situaci srovnatelnou s „kouřením ve skladu benzínu“.


    Na nastalou situaci reagoval včera při tiskové konferenci v Kremlu ruský prezident Vladimír Putin. V odpovědi na dotaz novinářů, kterou zveřejnil server kremlin.ru, připomenul, že podle třístranné dohody by posílení stavu ruského kontingentu v Arcachu podléhalo souhlasu všech tří stran – tedy i Ázerbajdžánu. To však neplatí o početním i technickém posílení 102. vojenské základy v arménském městě Gjumri. Ruský prezident při tiskové konferenci detailně rozebíral historii konfliktu v Náhorním Karabachu až do roku 1988. Připomněl, že nezávislost republiky Arcach, vyhlášené v Náhorním Karabachu arménskými obyvateli v roce 1991, která byla zakotvena v mírové dohodě z roku 1994 zprostředkované Ruskem, zatím plně neuznala ani Arménie. A že status této oblasti je nutné dořešit.



    Vzápětí zřejmě nikoli „náhodou“ připomněl, že Rusko tradičně uznává právo národů na sebeurčení, které zakotvuje i Charta OSN. Detailně rozebral nedávné případy, kdy ruská armáda pomohla obhájit nezávislost Jižní Osetie, která vyhlásila odtržení od Gruzie po válečných zločinech páchaných na jejích obyvatelích gruzínskou armádou. Významně hovořil i o procesu dvou referend na Krymu, při nichž jeho obyvatelé odhlasovali odtržení od Ukrajiny a následnou žádost o začlenění do Ruské federace. Kam byli bleskově rozhodnutím ruského parlamentu přijati.



    Znalci ruských poměrů označili Putinovo vystoupení jako nepřímé varování Turecku, že v případě dalšího napadání Arcachu, bude mít turecká armáda co do činění s armádou Ruska, vybavenou nejmodernějšími zbraněmi. Včetně jaderných raket.



    Do protiturecké koalice včera přistoupilo i Holandsko, jehož parlament odhlasoval vyhlášení embarga na vývoz zbraní a válečného materiálu do Turecka a Ázerbajdžánu. Holandští poslanci podle rakouské agentury APA schválili rovněž zavedení osobních sankcí na prezidenty Turecka Recepa Erdogana a Ázerbajdžánu Ilhama Alijeva, členy jejich rodin a vysoké armádní důstojníky obou zemí odpovědné za válečné zločiny v Náhorním Karabachu. Uvedeným osobám je zakázán vstup na území Holandska a vláda má zabavit jakýkoli majetek těchto lidí nacházející se v holandské jurisdikci. V usnesení o vyhlášení sankcí je jako důvod uvedeno i navážení džihádistických válečných zločinců z teroristické organizace Islámský stát (ISIL) ze Sýrie a Libye do oblasti bojů v Náhorním Karabachu.



    Nový návrh na vyhlášení embarga na vývoz zbraní do Turecka a Ázerbajdžánu předložilo do Rady ministrů zahraničí Řecko společně s Francií a Rakouskem. Po včerejším rozhodnutí národního parlamentu se k němu připojí i holandská vláda. Zavedení sankcí doposud vždy blokovalo Německo, které do Turecka vyváží velké množství zbraní a munice. Včetně obrněných transportérů, které byly tureckou armádou použity k útoku na Arcach.



    Frakce Identita a demokracie (ID), v níž působí i čeští europoslanci za SPD, se snaží od začátku války v Náhorním Karabachu v Evropském parlamentu prosadit zavedení celounijních sankcí proti Turecku a Ázerbajdžánu. V reakci na azersko-turecký útok jsme navrhli nejen vyhlášení embarga na vývoz zbraní a munice do obou útočících zemí, ale i vypovězení celní unie EU - Turecko.
    Probruselská většina však procedurálním rozhodnutím znemožnila o těchto návrzích hlasovat. Po proběhlé rozpravě nakonec nebylo dodnes umožněno hlasování, takže Evropský parlament jako celek se tváří, jako by se žádná válka v Náhorním Karabachu nekonala.



    Zpět Zdroj Vytisknout Zdroj
    Nahoru ↑