
Jeden z autorů rezoluce, senátor Bruno Retailleau, na Twitteru sdělil, že projednání návrhu o uznání nezávislosti Náhorního Karabachu má proběhnout 25. listopadu.
Rezoluce senátu (horní parlamentní komory) Francie má povahu doporučení, výkonná moc není povinna je plnit.
Paříž dříve vyslovila podporu Jerevanu v konfliktu v Náhorním Karabachu. Francouzský prezident Emmanuel Macron připomněl v telefonním rozhovoru s premiérem Nikolem Pašinjanem své přátelské city vůči Arménii a jejímu národu a také připravenost k přijetí politického rozhodnutí „spravedlivého, dlouhodobého a přijatelného pro všechny strany v Náhorním Karabachu“.
Ministr zahraničí RF Sergej Lavrov projednal s předsedy minské skupiny OBSE koordinaci úsilí v urovnání situace v Náhorním Karabachu, informoval o tom ve středu ruský zahraničněpolitický úřad.
„Na konzultacích byla projednána situace vznikající v Náhorním Karabachu a kolem něj po prohlášení prezidenta Ázerbájdžánské republiky, premiéra Arménské republiky a prezidenta Ruské federace o úplném zastavení palby a všech válečných akcí z 9. listopadu. Byly rovněž projednány otázky koordinace dalšího zprostředkovatelského úsilí tří zemí,“ informovalo ruské ministerstvo zahraničí.
K vyostření napětí v Náhorním Karabachu došlo 27. září, rozpoutaly se boje. Baku a Jerevan se navzájem obvinily z eskalace napětí.
10. listopadu podepsali lídři Ruska, Ázerbájdžánu a Arménie společné prohlášení o úplném zastavení válečných akcí v Náhorním Karabachu. V souladu s tímto prohlášením zůstanou Jerevan a Baku na obsazených pozicích, řada rajónů přechází pod kontrolu Ázerbájdžánu, koná se výměna válečných zajatců, podél styčné linie a Lačinského koridoru spojujícího Karabach s Arménií jsou rozmístěny ruské mírové síly. Mírový kontingent čítá 1 960 vojáků, 90 obrněných transportérů, 380 kusů automobilové a speciální techniky.
Podle slov Vladimira Putina, hlavní, co se podařilo udělat, je zastavení krveprolití. Poznamenal rovněž, že definitivní status Náhorního Karabachu nebyl určen a Moskva zachovává status quo.