Zeman ve svém komentáři reagoval například na poslední vývoj kolem odvolání Dozorčí komise ČT. Ta totiž byla před týdnem na návrh Hany Lipovské odvolána, a to z toho důvodu, že prý selhala. Podle Zemana však nejde o nic, co by veřejnost mělo znepokojovat.

„Znepokojuje to určité mediální kruhy a možná vedení České televize. V každém případě je to v naprostém pořádku. Jde o pravomoc Rady ČT, a jestliže se tak rozhodla, dokonce velkou většinou hlasů, pak je to potřeba respektovat,“ uvedl k věci.

Někteří však vystoupili s názorem, že se jedná o útok na nezávislost ČT. Jiní si zase stojí za tím, že se určitým způsobem formuje většina v radě proti generálnímu řediteli Dvořákovi. A jak to vlastně vnímá prezident?

„Každý politik, a nejenom politik, může být odvolán. Ne že bych měl jakékoli sympatie vůči České televizi, pokládám ji za součást opozice, nikoli za vyváženou, objektivní a nestrannou veřejnoprávní televizi. K čemu teď došlo, kdy moderátor ČT Jakub Železný pošpinil vyznamenané k 28. říjnu, pokládám za další důkaz toho, že Česká televize je mírně řečeno ujetá a každý drzý fracek, který sám v životě nic nedokázal, může hanit ty, za nimiž je vykonané celoživotní dílo. Ale jak říkám, jaká televize, takový moderátor,“ myslí si.

Když přišla řeč na to, jak by Zeman zhodnotil práci Petra Dvořáka v čele ČT, zmínil několik nedávných přešlapů.

„Česká televize měla několik technických průšvihů. Vzpomínám si dokonce, že jednou to bylo i 28. října. Když se mě ale ptáte na můj vztah k řediteli Dvořákovi, tak bych si přál, aby jakýkoli ředitel měřil stejným metrem,“ poznamenal.

Zmínil se ale také o tom, že jej poněkud znepokojila Dvořákova návštěva v Londýně, kde byl spolu s Miroslavem Topolánkem blahopřát exšéfovi ČEZ Martinu Romanovi k jeho 50. narozeninám.

„Vzhledem k tomu, že někteří považují Martina Romana za ne zcela důvěryhodnou figuru, pak účast ředitele České televize na této akci, notabene ve společnosti pětiprocentního Mirka Topolánka, mně připadá jako ne zcela uvážená,“ vyjádřil se Zeman.

Závěrem tématu dodal, že je přesvědčen o tom, že by měl Dvořák na daném postu skončit. „Ale o tom nebudu rozhodovat já, ale právě Rada České televize,“ zdůraznil.

Zeman o karabašském konfliktu

V neposlední řadě se česká hlava státu zaměřila také na konflikt v Náhorním Karabachu, který měl skončit, když se Arménie s Ázerbájdžánem domluvily na dohodě. Zeman při této příležitosti nastínil, jak celý konflikt vnímá a prozradil, že když byl jak v Ázerbájdžánu, tak v Arménii, tak se na toto téma obou prezidentů ptal.

„Arménský prezident mi tehdy řekl, že nabízí kompromis, který spočívá v tom, že odevzdají Ázerbájdžánu nikoli Náhorní Karabach, ale asi pět okresů, které arménská armáda v minulém konfliktu s Ázerbájdžánem obsadila. Jestliže nyní dochází k tomu, že tyto okresy nyní přecházejí, byť nikoli jednáním, ale vojenskou silou, pod pravomoc Ázerbájdžánu, je to v podstatě v souladu samotného tehdejšího arménského prezidenta,“ myslí si.

Vyjádřil se také k tomu, že do karabašského konfliktu výrazně zasáhlo Turecko, které je členem NATO. Na to Zeman reagoval slovy, že jisté problémy s Tureckem existují nejenom v této oblasti, ale například i v oblasti tzv. Severokyperské turecké republiky, nebo problémy, pokud jde o vytváření tzv. nárazníkové zóny v Sýrii.

„A mohl bych mluvit ještě o problémech dalších. Jsem pro to, aby se věci řešily v klidu, protože je velmi snadné dělat troublemakera, tedy člověka vytvářejícího problémy. Velikost státníka se daleko více měří tím, jak dokáže problémy řešit,“ zní jeho názor na věc.

Zároveň přiznal, že by mohla existovat jistá paralela s Kosovem, pokud jde o podstatu sporu o Náhorní Karabach. V Náhorním Karabachu jsou staleté arménské kláštery, kolébka nejstaršího křesťanského národa světa. Je tato paralela namístě?

„Obávám se, že ano. Bourání kulturních památek bylo vlastní zejména Islámskému státu*, ale i Tálibánu a dalším organizacím. Souhlasím plně s prezidentem Macronem, že bychom měli zvýšit boj proti islámskému fundamentalismu,“ uvedl Zeman.

Podotkl také, že jestliže nějaký krásný arménský kostelík bude obětí akce, která nebude mít ani vojenský charakter, pak je to produkt barbarství.

Volby v USA a Trump: Bylo by rozumnější to vzdát a nebýt trapný, tvrdí Zeman

Jako další prezident ČR vyjádřil názor na nedávné prezidentské volby v USA, v nichž zjevně vyhrál demokratický kandidát Joe Biden. Tomu česká hlava státu již stihla pogratulovat. V souvislosti s tím Zeman uvedl, co vlastně pro ČR i Evropu znamená, že v čele USA skončí Trump.

„Na základě mých politických zkušeností vám mohu říci, že bych počkal minimálně půl roku, ne-li rok, abych mohl hodnotit, zda dochází ke změně kurzu. Ne vždy to, co říkáte před volbami, je totožné s tím, co říkáte a děláte po volbách,“ reagoval na to, zda by mohly přijít jisté změny ve vztahu k nám.

Zeman také prozradil, co jej na tamních volbách překvapilo a dodal, co si myslí o případné manipulaci voleb, o které se mluví.

„Neznám přesně americkou volební legislativu, ale samotného mě překvapilo, že vítěze voleb vyhlašovala média, a nikoli, jak je to například v kultivovanější zemi, tj. v České republice, volební komise. Dobře. Nicméně ať je volební legislativa jakákoli, je tam možné udělat určitý počet kroků, ať už jde o přesčítání hlasů tam, kde byl rozdíl minimální, anebo obrácení se na soud,“ uvedl.

V závěru podotkl, co by bylo vhodné udělat ze strany Trumpa: „Sám se domnívám, že by bylo daleko rozumnější to vzdát, nebýt trapný a umožnit novému prezidentovi, aby se ujal své funkce.“

Zmínil se také o tom, že zná mnoho lidí, kteří nedokážou unést porážku.

Další témata rozhovoru

V tomto obsáhlém rozhovoru si Zeman neodpustil komentář také k fungování české vlády během krize či k odvolání bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly. Řeč přišla také na budoucí sněmovní volby, formování volebních bloků v opozici a nejnovější volební průzkumy.

Dále Zeman okomentoval také to, že ve Sněmovně již nebude dál předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek, a zároveň zhodnotil jeho politické působení v posledních letech.

Dále se prezident ČR krátce věnoval také otázce islámského terorismu.

* IS – teroristická organizace zakázaná v Rusku