Radiožurnál přichází se seznamem zásadních připomínek, které k dokumentaci sepsali zástupci zmiňovaných institucí.

Tendr za 160 miliard korun má na konci letošního roku vypsat investor projektu EDU II, která je dceřinou firmou společnosti ČEZ. Zadávací dokumentaci připomínkoval stát prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu. Následně připomínky k bezpečnostním aspektům výběrového řízení dodala pracovní skupina ministerstva vnitra, ve které jsou kromě vnitra zástupci tajných služeb, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a ministerstva zahraničí.

Radiožurnál rozebral sedmnáctistránkové vyjádření, ve kterém skupina nešetří kritikou. Na začátku skupina upozorňuje, že na vypracování stanoviska k takovému projektu měla krátkou dobu.

„Na posouzení celé dokumentace z bezpečnostního hlediska bylo extrémně málo času. Několik jednotlivých týdnů k posouzení tisíců stran dokumentace v anglickém jazyce k projektu, který má nejvyšší strategický význam, je zcela nedostatečné,“ uvádí se v připomínkách. Následně kritika pokračuje: „Je třeba počítat, že v dokumentu mohou být skryté problémy ovlivňující bezpečnost, které nebylo možné v takto krátkém čase identifikovat,“ píše se v textu.

Rizikoví uchazeči

Zmíněné instituce považují vládou schválené bezpečnostní zájmy za nedostatečné. A doporučuje, aby v tendru nebyli osloveni rizikoví uchazeči.

„Za optimální a jediný skutečně bezpečný postup pro zajištění bezpečnostních zájmů státu v souladu s dokumenty schválenými vládou považuje pracovní skupina neoslovit v tendru uchazeče identifikované ve vládních dokumentech jako rizikové. Tento postup pracovní skupina doporučuje,“ uvádí se v připomínkách.

Ačkoliv v materiálu nejsou zmíněny konkrétní státy, odkazuje se na květnové usnesení, kdy vláda premiéra Babiše v režimu Tajné schválila bezpečnostní pravidla pro výběr dodavatele. Jak tehdy psal Deník N, za možné strategické riziko byly tehdy označeny Rusko a Čína.

Tajné služby uvádí, že pokud by se tendru účastnili rizikoví uchazeči, bude Česko snadno vydíratelné.

Vyjádření ČEZ

Mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž pro Radiožurnál nechtěl situaci komentovat a uvedl, že připomínkové řízení dál běží. Odvolal se na utajovaný režim.

„Nám byly tyto informace předány v utajovaném režimu, takže já se k nim nemůžu blíže vyjadřovat. To, co jsme dostali, jsme se snažili zohledňovat. Nadále probíhají jednání mezi námi a vládou na finální podobě zadávací dokumentace. Další jednání probíhají jak tento týden, tak příští týden,“ uvedl Kříž.

Jak připomíná Radiožurnál, zmíněný dokument není v utajovaném režimu, protože ho redakce získala na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

V dokumentu se také uvádí, že pokud budou osloveni i rizikoví uchazeči, manévrovací prostor pro jejich odmítnutí bude výrazně menší než v současnosti.

Dostavba bloku Dukovan

Koncem července 2020 stát a energetická společnost ČEZ podepsaly smlouvu k novému bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Jeho stavba by měla začít v roce 2029, do provozu by měl být uveden v roce 2036.

Zájem o zakázku z Česka projevilo několik společností – Rosatom (Rusko), Westinghouse (USA), KHNP (Jižní Korea), EDP (Francie) a China General Nuclear (Čína).

Opozice požaduje vyřadit Rosatom a China General Nuclear z řad uchazečů, poukazuje na údajné bezpečnostní hrozby ze strany Ruska a Číny. Premiér Andrej Babiš však na její požadavky nepřistoupil. S jeho názorem se ztotožňuje i generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. „V zájmu ČEZ je mít v soutěži co nejvíce uchazečů, kteří budou proti sobě soutěžit, a tím pádem se vzájemně nutit k vylepšování nabídek, protože nakonec potřebujeme získat co nejlepší nabídku. Z tohoto důvodu není zájmem ČEZ, aby kohokoliv vyřazoval,“ prohlásil.