„Během volební kampaně jsme od demokratů slyšeli, že mají v úmyslu tyto plány znovu velmi důkladně přezkoumat. (…) Uvidíme, zda to znamená, že rozhodnutí bude zcela zrušeno či pouze upraveno v určitých částech,“ řekla ministryně. 

Kramp-Karrenbauerová také odmítla myšlenku evropské strategické autonomie, kterou dříve prosazoval francouzský prezident Emmanuel Macron. Ministryně argumentovala tím, že EU k zajištění své bezpečnosti stále potřebuje spojenectví USA i NATO. 

„Myšlenka strategické autonomie Evropy zachází příliš daleko, pokud živí iluzi, že bychom mohli zajistit bezpečnost, stabilitu a prosperitu Evropy bez NATO a USA,“ uvedla s tím, že EU potřebuje desetiletí, aby zajistila takové množství konvenční a strategické výzbroje, kterou dostává v rámci NATO a aliance s USA. 

Na konci června Washington oznámil přesun několika tisíců svých vojáků ze základen v Německu, přičemž některé z nich poslal blíže k východním hranicím EU a další zpět domů. K tomuto rozhodnutí došlo uprostřed diskusí v Bundestagu o výdajích země na obranu a potřebě omezit zahraniční vojenskou přítomnost v Německu. Berlín navíc stále odmítá navýšit výdaje na obranu na 2 % HDP, což je cílem NATO a na čemž trvají USA.  

Demokrat Joe Biden dříve slíbil, že pokud se stane prezidentem, obnoví údajně poškozenou prezidentem Donaldem Trumpem důvěru mezi USA a jejich zahraničními spojenci. Americké prezidentské volby se konaly 3. listopadu, avšak vítěz nebyl zatím oficiálně vyhlášen. Samotný Biden již prohlásil své vítězství. Trump ale tvrdí, že volby ještě zdaleka neskončily, a hodlá hájit vítězství u soudu.