„V současné době se jedná o jednu z nejkomplikovanějších a nejrozmanitějších vesmírných misí naší země," poznamenal představitel CASC.

Start byl několikrát přeplánován. Mise nebyla zahájena v roce 2017 a byla přesunuta na rok 2018, ale byla odložena na červenec roku 2019, a poté na konec roku 2019, aby byla znovu odložena.

Pokud vše půjde podle plánu, Chang'e 5 shromáždí vzorky měsíční půdy a přiveze je zpět na Zemi.

Mise bude zahájena těžkou nosnou raketou Long March 5, která odstartuje z kosmodromu Wen-čchang v provincii Chaj-nan. Podle CASC byla raketa dodána po moři na kosmodrom koncem září, následně odborníci provedli řadu příprav a nezbytných testů.

Nosná raketa již byla přepravena na odpalovací rampu kosmodromu Wen-čchang.

Další úspěchy

Čtvrtého září Čína úspěšně vypustila vlastní zkušební znovupoužitelnou vesmírnou loď. Informovala o tom Čínská korporace kosmické vědy a techniky (CASC). K vypuštění z kosmodromu Ťiou-čchüan byla použita nosná raketa Šen-ťien 2F (či Dlouhý pochod 2F). Po dvoudenním letu přístroj úspěšně přistál 6. září na stanoveném místě.

Ve druhé polovině července Čína vypustila svou první kosmickou sondu na průzkum Marsu Tianwen-1 (Otázky k nebesům 1). Stroj s přistávacím modulem a průzkumným vozítkem vynesla do vesmíru raketa Dlouhý pochod 5, která startovala z kosmického střediska Wen-čchang. Podle předběžných výpočtů kosmické sondě potrvá sedm měsíců, než se k Marsu dostane.

Čínská mise předpokládá vystoupení na oběžnou dráhu Marsu, přistání a pohyb po povrchu planety. První údaje sonda na Zemi předá v roce 2021. V případě úspěchu vědci dokáží prozkoumat atmosféru, reliéf, geologické charakteristiky a specifika magnetického pole, což pomůže k získání klíče k vyřešení záhady původu a evoluce rudé planety a celé Sluneční soustavy.

Zároveň hlavním cíle mise je nalezení na Marsu možných příznaků života a také pomoc vědcům v pochopení, jestli se podmínky na planetě mohou v budoucnu změnit tak, aby byla obyvatelná lidmi.

Start stanice E-8-5 k Měsíci s nosnou raketou Proton-K z kosmodromu Bajkonur dne 14. června 1969 skončil neúspěchem kvůli havárii na startovacím bloku D. O měsíc později úspěšně odstartovala stanice Luna-15. Ta ale havarovala při pokusu o přistání na Měsíci 21. července, ve dnech, kdy Američané poprvé přistávali v pilotované lodi na Měsíci.