Takzvané těžké sklo obsahující sloučeniny prvků s vysokým atomovým číslem se používá k ochraně personálu před zářením na jaderných energetických a průmyslových objektech, v laboratořích a zdravotnických střediscích.

Vědci z UrFU prozkoumali odolnost perspektivního skla xBi2O3-30B2O3-(65-x)ZnO-5BaO vůči radiaci. Pokusy podle nich ukázaly výborné stínící vlastnosti tohoto skla. Hmotový koeficient zeslabení, délka volné dráhy, vrstva desetinásobného zeslabení a další radiační charakteristiky předčí materiály, jež se tradičně používají na ochranu před radiací – beton a olovo.

„Náš materiál je trojnásobně účinnější při absorpci fotonového záření než široce používané těžké sklo. Takže může být pro stejné úkoly třikrát tenčí. Poskytuje to řadu výhod, včetně značného šetření,“ sdělila vědkyně z katedry experimentální fyziky UrFU Maria Pyškinová.

Působení ionizujícího záření je, jak vysvětlili vědci z UrFU, náhodný proces, proto bylo ve vývoji použito modelování náhodných procesů způsobem Monte Carlo a rovněž jiné způsoby počítačového modelování.

Tým vědců hodlá pokračovat v průzkumu ochranných vlastností nových materiálů vůči radiaci za účelem vývoje komponent pro systém ochrany před zářením.