Je známo, že sluneční soustava je asi 4,5 miliardy let stará. Vznikla v důsledku kolapsu oblaku prachu. Nicméně, jak dlouho její vznik trval, není známo, i když se předpokládá, že to na vesmírné standardy bylo relativně rychle. Pozorování jiných hvězdných systémů ukazuje, že takové procesy pravděpodobně trvají jeden až dva miliony let.

Vědci z Livermorské národní laboratoře E. Lawrence (USA) však dospěli k závěru, že k vytvoření sluneční soustavy došlo za méně než 200 000 let. Aby dospěli k těmto závěrům, vědci studovali uhlíkové chondritové meteority, které obsahují inkluze bohaté na vápník a hliník.

Tyto kovové „kapky" byly prvními pevnými látkami v rodící se sluneční soustavě, které se později staly součástí meteoritů. Do seznamu zkoumaných objektů se mimochodem zapsal i meteorit Allende – největší uhlíkatý chondrit nalezený na Zemi.

Kovové inkluze vznikly při vysokých teplotách (více než 1300 Kelvinů) a vědci se domnívají, že v těsné blízkosti mladého Slunce. Tyto inkluze jsou stejně staré jako sluneční soustava, i když přesná doba jejich výskytu zůstává nejasná. Vědci ze Spojených států měřili poměr izotopů molybdenu jako součást mikroelementů inkluzí vápníku a hliníku v meteoritech.

Ukázalo se, že různé izotopové sloučeniny molybdenu v poslední době pokrývají celý rozsah materiálu vytvořeného v protoplanetárním disku. Z čehož vědci dospěli k závěru, že kovové „kapky" měly vzniknout během akrece plynového disku a v přechodné fázi tvorby hvězd našeho Slunce. Toto období podle odhadů autorů studie trvalo necelých 200 tisíc let.

Nejsilnější nárůst sluneční aktivity za tři roky

Vědci zaznamenali nejsilnější nárůst sluneční aktivity za poslední tři roky. V první dekádě listopadu došlo k více explozím než za celý rok 2020. Uvádí to web Laboratoře rentgenové astronomie Slunce Fyzikálního ústavu Ruské akademie věd.

„Jedná se o nejsilnější nárůst aktivity na naší hvězdě od září roku 2017,“ uvádí se ve zprávě.

Vědci vypočítali, že jen za listopad bylo zafixováno 29 slunečních erupcí třídy C (slabé). Od 1. ledna tohoto roku pak bylo na Slunci zaregistrováno 48 erupcí, z toho 47 bylo kategorie C a jedna pak kategorie M (střední, 10krát silnější než třída C).

„Naše hvězda tedy za osm dní listopadu zaznamenala více erupcí než za celý minulý rok,“ uvádí se ve zprávě.

Příčinou nárůstu sluneční aktivity se stala velká skupina slunečních skvrn, kterou vědci objevili v minulém týdnu.

„Již dnes vstoupila tato skupina skvrn do linie Slunce-Země a je viditelná přesně ve středu slunečního disku, odkud může na naši planetu vyvíjet maximální účinek. V takovém spojení se Zemí bude ještě nejméně tři dny. Výsledkem pak je, že jakákoliv relativně velká erupce na Slunci v této době bude mít téměř nevyhnutelně pozemské následky,“ je uvedeno na webu laboratoře.

Důsledky pak mohou být magnetické bouře nebo změny kosmického počasí u Země. Má se za to, že slabá bouře může vyvolat menší poruchy v provozu energetických systémů a také ovlivnit migrační cesty ptáků a zvířat. Silnější bouře pak způsobují narušení krátkovlnných komunikačních a navigačních systémů i výpadky proudu v průmyslových sítích. Zvýšená sluneční aktivita může navíc způsobit, že polární záře budou vidět i v jižnějších zeměpisných šířkách než obvykle.